i

Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Lemuří kolínská – i s rozprašovačem

 |  7. 12. 2020
 |  Vesmír 99, 682, 2020/12

Mávat smradlavým ocasem před obličejem své vyvolené se nezdá jako nejromantičtější způsob námluv. Někteří živočichové na to však mohou mít jiný názor – hned ze dvou důvodů.

Chemická komunikace je u lemurů kata (Lemur catta) velmi důležitá. Samice potírají výměškem vulvy větvičky a vymezují tím své teritorium (u lemurů kata vládne matriarchát, samice dominují nad samci). Samci si sekretem svých ramenních a zápěstních žláz navoní ocas, vysoko ho zdvihnou, natočí dopředu nad hlavu a pořádají ritualizované pachové souboje. Někdy při nich také používají trnité ostruhy na předloktí, jimiž vyškrábou malé zářezy na větvích a kmenech stromů. Tato místa pak pomažou produkty svých pachových žláz.

V době páření si samci navoní výměšky zápěstních žláz ocas a intenzivně jím pohybují, aby rozšířili pach do okolí a nalákali na něj samice. Někdy svým vyvoleným doslova mávají pruhovaným rozprašovačem před nosem. Samice se o vůni zajímají, ale zatím není prokázáno, že to samcům přináší i větší šanci na spáření. S označením pohlavní feromony bychom proto měli být opatrní. Aby byl pach klasifikován jako sexuální feromon, musí prokazatelně ovlivňovat chování při páření. Díky nedávné studii japonských chemiků však nyní víme, které látky tvoří hlavní složku parfému lemuřích gentlemanů.

Jejich „kolínská“ je bohatá na tři dvanáctiuhlíkaté a čtrnáctiuhlíkaté aldehydy – 12-metyltridekanal, tetradekanal a dodekanal. Nejvíc přitahovala samice právě směs těchto látek, jež jsou zřejmě lemuřími pohlavními feromony. Je to vůbec poprvé, kdy se podařilo identifikovat kandidáty na feromony u primátů.

Lemuřím nápadnicím se pruhovaná ozdoba jejich partnerů nejspíš líbí. Navíc jim rozhodně nepáchne. Dokonce i člověku, který většinu zvířecích feromonů pociťuje spíš nelibě, by lemuří „parfém“ voněl příjemně. Autoři studie jej charakterizují jako odér „květinový až ovocný, ne nepodobný vůni hrušky“.

Shirasu M. et al.: Current Biology, 2020, DOI: 10.1016/.cub.2020.03.037

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...