Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Cejlonská sloní dvojčata

 |  7. 12. 2020
 |  Vesmír 99, 683, 2020/12

Sloni rodí po dlouhé (640 dní) a dosti zvláštní březosti (viz Vesmír 91, 620, 2012/11) typicky jedno mládě, velmi vzácně i dvojčata. Letos byla jedna dvouvaječná dvojčata nahlášena z Cejlonu, z národního parku Minneriya proslaveného vysokým počtem slonů indických (Elephas maximus). Malá samička a sameček byli zaznamenáni už pobíhající kolem matky, a to pár dní po znovuotevření parku po covidových opatřeních. Je známo, že slonice u sebe nechají sát mléko i slůňata jiných samic, ale tato mláďata jsou velikostně stejná a pijí jen od této jediné samice, které jsou pořád nablízku. Proto je autoři považují za pravděpodobná dvojčata, což by byl první známý případ u slonů indických z přírody. U afrického savanového slona byla například dvoje dvojčata zdokumentovaná ve vzorku 2687 porodů v národním parku Amboseli a sedmera ve vzorku 284 slonů z národního parku Tarangire, ale zde byla čtvera navázána na jedno stádo a tři případy jen na jednu samici. Takže jsme u afrického savanového slona na frekvenci okolo 0,3 %. Frekvence dvojčat u slonů indických z evropských zoo je cca 0,9 % (z 551 porodů), v evidenčních knihách o myanmarských pracovních slonech je frekvence cca 0,6 % (z 3053 porodů). Z podrobněji dokumentovaných případů vyplývá, že dvojčata se často rodí mrtvá nebo nedonošená a mláďata bývají matkami napadána. Dodejme, že z roku 1913 je popsán dokonce případ sloních trojčat, konkrétně u slonice z tehdejšího Siamu, jedno mládě se narodilo mrtvé a narozený živý pár mláďat uhynul do dvou týdnů, protože ho jeho matka odvrhla.

Pastorini J. et al., Gajah 52, 48–50, 2020

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...