Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 5 / 2003

Vyšlo 05. 05. 2003

Prostor k pohybu

str. 243 | Ivan M. Havel
Žijeme, pohybujeme se a vzájemně se setkáváme v prostoru. V jakém prostoru? Odchováni školou a vědou neproblematicky přisuzujeme prostoru, v němž žijeme, stejné vlastnosti, jaké má prostor, o němž se mluví ve fyzice a ostatních vědách. Nemění se, byl tu dřív, než jsme se v něm...

Rezistentní chmel …

str. 244 | Ivan Hrdý
Třetí pokračování článků o geneticky modifikovaných organizmech (GMO) bylo o chmelu a mšici chmelové (Vesmír 82, 146, 2003/3). Věřím, že alespoň některým čtenářům předchozích dvou dílů (Vesmír 81, 636, 2002/11; Vesmír 82, 23, 2003/1) byla souvislost tohoto textu s tematikou GMO...

Proč Čech necituje Čecha

str. 244 | Pavel Pitřík
Střílím šíp kritiky na „hrdinně obnaženou hruď“ George V. Krizka, viz předchozí rubriku dopisů s jeho názory na českou malost. Šíp tvoří zkušenost, jak Čechové citují v přírodních vědách, konkrétně ve fyzice. Četl jsem řadu článků i monografií vydaných v ČR...

Staré legendy mají tuhý život

str. 245 | Ivan Boháček
Roku 1923 nenadále zemřel lord Carnarvon (George Herbert) na následek růže (erysipelu), která se rozvinula v místě bodnutí moskytem. Financoval expedici archeologa Howarda Cartera do Údolí králů v Egyptě, při které byla odkryta Tutanchamonova hrobka, a sám se výzkumu zúčastnil. Tehdejší tisk...

Archa pro pár vrabců

str. 246 | Karel Hudec
V nejnovějších publikacích „Bird Life International“ jsem se dočetl, že na zeměkouli je ohroženo již přes tisíc ptačích druhů, tj. více než desetina. Přitom do toho nejsou započteny druhy, které vymizí v jedné zemi, ale v jiné ještě žijí. Hlavní příčinou je zmenšování...

Ještě zelenější revoluce

str. 247 | David Vačkář
Vztah hospodaření, zemědělské produkce a životního prostředí je složitý. Méně intenzivní (extenzivní) způsoby hospodaření působí příznivě na biologickou rozmanitost a udržují esteticky i ekologicky vyváženou krajinu. V šedesátých letech minulého století se evropské zemědělství...

Urbánní mýty o organickém farmaření

str. 247 | Anthony Trewavas
„Jakým datům a jakým tvrzením můžeme důvěřovat?“ To je častá otázka nejen v redakci Vesmíru. Nejbezpečnější odpověď – totiž nedůvěřovat žádným údajům – bohužel běžnou práci příliš neusnadňuje. Navíc každý, kdo musel opustit spolehlivé území teorie a...

Lýkožrout krajinotvorným fenoménem

str. 250 | Jiří Hulcr
VÁCLAV SKUHRAVÝ: Lýkožrout smrkový a jeho kalamity Agrospoj, Praha 2002, 196 stran, 125 obr., náklad a cena neuvedeny Po letech ideologické války o lýkožrouty a stromy Národního parku Šumava konečně vychází publikace, která tuto kalamitu i její příčiny podrobně a věcně analyzuje....

Zahrada místo divočiny

str. 252 | Ivan Hrdý
VÁCLAV SKUHRAVÝ: Lýkožrout smrkový a jeho kalamity Agrospoj, Praha 2002, 196 stran, 125 obr., náklad a cena neuvedeny V době, kdy doznívá kalamita lýkožrouta smrkového (Ips typographus) na Šumavě, vyšla monografie Václava Skuhravého právě včas, aby poskytla minulým (a třeba i budoucím)...

Tajná zbraň protilátek

str. 253 | Václav Hořejší
Protilátky (imunoglobuliny) jsou asi nejznámější zbraní imunitního systému. Produkují je jednotlivé klony B-lymfocytů, přesněji řečeno plazmatické buňky, které se z B-lymfocytů vyvíjejí. Protilátky jsou schopny se vázat na jednotlivé „antigeny“, tj. proteiny, polysacharidy...

Co je to planetka?

str. 253 | Jiří Grygar
Následkem pokroku astronomie drobných těles sluneční soustavy se rozostřila hranice mezi planetkami a kometárními jádry. Zatímco podle Whipplova klasického modelu kometárního jádra z r. 1950 jde o „špinavou sněhovou kouli“, kdežto planetky jsou tuhá kamenná, či dokonce kovová...

Dendritická buňka v protinádorové terapii

str. 254 | Jiřina Bartůňková, Radek Špíšek
Terapie používané v onkologii (chirurgický zásah, chemoterapie a radioterapie) sice většinu nádorových buněk zlikvidují, ale přesto jich občas nepatrné množství zbude. Právě z těch zbylých buněk se může za nějaký čas vyvinout nová nádorová populace, kterou už lze současnými...

Tepuis

str. 256 | Radek Mikuláš
Dobře vytříděné křemenné písky se často ukládají v deltách velkých řek, v epikontinentálních mořích či v kontinentálních pánvích suché a polosuché zóny. Sedimentace je většinou rychlá a poměrně stálá, takže výsledkem mohou být souvrství masivních či hrubě lavicovitých...

Křemencový kras venezuelské Guyany

str. 263 | Marek Audy
Řekne-li se jeskyně, průměrně vzdělanému člověku se vybaví slovo kras. Lze jej nalézt nejčastěji ve vápencích nebo mramorech. Vzácnější jsou solné či křídové krasy. Kras v křemencích resp. kvarcitech je již unikátní záležitost vyskytující se jen na pár místech naší planety....

Palytoxin

str. 266 | Jiří Patočka
Podle jedné havajské pověsti žil na ostrově Maui muž, který si na pobřeží v místě zvaném Hana postavil malý domek a na zahradě pěstoval zeleninu. Tak se alespoň jevil rybářům, kteří kolem jeho stavení chodili ráno, když vyjížděli na moře, a znovu večer, když se vraceli domů...

Vyvolenci bohů a oblíbenci kostelníků

str. 267 | Stanislav Komenda
Příroda nezná pojem spravedlnost – alespoň ne v našem lidském, sociálním smyslu toho slova, kdy je deklarována rovnost příležitostí, rovnost před zákonem, rovnost v právu na štěstí. Vzato statisticky, příroda provádí cosi jako průměrování v čase (každému z nás střídá porce...

Stratégia infekčného agensa v boji o prežitie

str. 268 | Ladislav Borecký
Infekčný proces pripomína „boj“, pri ktorom sa infekčný agens snaží ovládnuť životný priestor, ktorý mu makroorganizmus ponúka. Tento „boj“ končí buď víťazstvom makroorganizmu (uzdravením a vypudením infekčného agensa z nového habitatu), alebo smrťou či trvalým...

Mechanika voleb

str. 272 | František Slanina
Zájem o volby neustále klesá – nejen v naší republice, ale ve všech demokratických zemích, včetně parlamentních monarchií. Jestliže se zeptáte proč, možná se dozvíte, že jít k volbám je zbytečné, že se tím nic nezmění, že jsou jedni jako druzí a že se jen opakuje pořád...

Ropa a lidé

str. 275 | Tomáš Boukal
O sibiřské ropě měl zprávy již r. 1703 car Petr I., ale s její průmyslovou těžbou se zde začalo až v šedesátých letech minulého století. V září 1953 dospěly práce výzkumných geologických expedic k vývěru ropy a plynu na běrezovském vrtu. V létě r. 1960 bylo otevřeno první těžební...

Kondor kalifornský

str. 283 | Miloš Anděra
Kondor kalifornský (Gymnogyps californianus) – největší současný létající pták Severní Ameriky – hnízdil před několika stoletími v horách na tichomořském pobřeží od Britské Kolumbie po střední Mexiko. Fosilní nálezy naznačují jeho někdejší výskyt i podél Mexického...

Nemoc jako metafora vyjádřená tělem

str. 285 | Helena Klímová
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 vzrostl v Čechách během předchozích deseti let počet lidí „bez vyznání“ o dvacet procent. Dnes jsou „bez vyznání“ téměř dvě třetiny národa. Znamená to pokles duchovních potřeb, nebo byla špatně položena otázka? Je možné,...

JAN BEDNÁŘ: Meteorologie (Úvod do studia dějů v zemské atmosféře)

str. 289 | Jiří Langer
Jestliže v knihkupectví uvidíme knížku s názvem Meteorologie, asi budeme očekávat, že se v ní dočteme, jak se předpovídá počasí, a možná se dokonce dozvíme, jak je odhadnout sami. O obojím se sice v knížce mluví, její hlavní cíl je však vyjádřen podtitulem, který zároveň...

KEVIN N. LALAND, GILLIAN R. BROWNOVÁ: Sense and Nonsense. Evolutionary Perspectives on Human Behaviour

str. 290 | Marek Špinka
Použít evoluční přístup k tomu, abychom lépe porozuměli lidskému chování, je nepochybně dobrý nápad. Darwinizmus je vzrušující tím, že inspiruje k překvapivým hypotézám. Dobrý nápad však sám o sobě nestačí. Hypotézu je třeba také ověřit – a s tím už bývá strastiplná...

VÁCLAV CÍLEK: Krajiny vnitřní a vnější

str. 291 | Radek Mikuláš
Václav Cílek patří k těm několika autorům, kteří často píší o české krajině, mimo jiné i ve Vesmíru (např. 74, 40, 1995/7). Tato kniha představuje výběr Cílkových článků publikovaných v různých časopisech během posledních deseti let, nejpodstatnějším textem v ní je však dosud...

Masírujme kravám vemena!

str. 292 | Dalibor Povolný
Koncem padesátých let už bylo zjevné, že éra mičurinsko-lysenkovské genetiky a „boj proti reakčnímu mendelizmu-morganizmu“ jsou neudržitelné (viz též Vesmír 77, 686, 1998/12 a Vesmír 78, 20, 1999/1). Za těchto okolností se akademik Ivan Málek rozhodl uspořádat na Prezidiu ČSAV aktiv...

Mozaika

str. 293 | Ivo Budil
Víme už o 52 Jupiterových měsících David Jewitt a Scott Sheppard objevili při pozorování osmimetrovým teleskopem na Havaji dalších dvanáct Jupiterových měsíců. Nyní už jich známe 52. Další, padesátý třetí, sice zahlédli, ale zase ho ztratili. Nové měsíce měří od dvou do čtyř...

Jastraby napádajú neskôr hniezdiace sýkorky

str. 296 | Pavol Prokop
Skoršie hniezdenie býva výhodné pri mnohých druhoch vtákov, viackrát bolo demonštrované práve pri sýkorkách. Skôr vyliahnuté jedince získavajú viac skúseností a dominanciu v kŕdľoch. Jastrab krahulec napáda najmä tie sýkorky (Parus major), ktoré pochádzajú z neskorších hniezdení...

Další měsíce velkých planet

str. 296 | Antonín Vítek
Loni koncem roku objevili astronomové vedení S. S. Sheppardem na havajské observatoři v Mauna Kea další měsíc Jupiteru. Těleso, které bylo předběžně označeno S/2002 J1, má průměr 2 až 5 km. Pohybuje se proti směru rotace planety, tedy po retrográdní dráze v průměrné vzdálenosti 24 milionů...

Vznik moru v důsledku přenosu jediného genu

str. 296 | Stanislav Mihulka
Vznik infekčních onemocnění může souviset s nepatrnou změnou genomu příslušného mikroorganizmu. Na tuto skutečnost, ne nepodobnou efektu „motýlích křídel“ (ten říká, že nepatrný jev může mít dalekosáhlé důsledky sahající až za hranici fantazie, a nedávno byl popularizován...

Nové „dvě kultury“

str. 296 | Vratislav Schreiber
Když v roce 1959 formuloval C. P. Snow v knize „Dvě kultury a vědecká revoluce“ rozpor mezi vědami přírodními a humanitními, způsobený podle něj nepochopitelností pokroku přírodních věd pro humanitní vědce, netušil, že o necelých padesát let později nastane čas „dvou...

Fytochromy řídí expresi genů

str. 296 | Zdeněk Šesták
O existenci fytochromu, citlivého fotoreceptoru v rostlinách, i o jeho četných fyziologických funkcích víme skoro 40 let. Systém založený na fytochromu také aktivuje a deaktivuje specifické geny. Nedávno se ale zjistilo, že je tento proces vyvoláván příjmem záření v určité...

Kdo nemá duši z hadrů

str. 297 | Pavla Loucká
Zatímco většinu vadných lidských orgánů lze vyjmout, změřit, rozpitvat a detailně prozkoumat, lidská duše se zkoumá obtížně. Ne že by to vůbec nešlo – to by v minulosti nevznikly obory dušesloví, duševěda, dušezkum či dušezpyt, předchůdci psychologie a psychiatrie. Nemůžeme-li...

Američtí zubní lékaři proti odstraňování amalgamových plomb

str. 297 | Vratislav Schreiber
ADA (American Dental Association) zahájila mediální kampaň proti odstraňování starých amalgamových plomb, pokud to není nutné. (Někdy je pod plombou nový kaz, pak zpravidla plomba sama vypadne.) Módní přemlouvání pacientů, aby si dali staré amalgamové plomby nahradit bílými (což může stát...

Kalifornští kondoři budou očkováni

str. 297 | Vratislav Schreiber
Kalifornských kondorů byly před dvaceti lety už jen dva tucty a umělým odchovem se jejich počet zvýšil téměř na dvě stovky. Těmto ptákům, kteří mají holou hlavu i krk a rozpětí křídel až třímetrové, tedy beztak hrozí vyhynutí, ale nyní jsou navíc ohrožení epidemií západonilského...

Intuice a eidos čili Vhled a vzhled

str. 298 | Jiří Fiala
Když přijde řeč na to, co je opravdu jsoucí a co nejsoucí, hovoří host o nesmírném boji, gigantomachii, pro neshody, které mezi sebou mají lidé o pojmu jsoucnosti. Pokračuje: „Jedni stahují všechno s nebe a neviditelna na zemi, rukama přímo objímajíce skály a duby. Dotýkajíce se...