Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 4
Vesmír č. 4
Toto číslo vychází
6. 4. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Dubnové číslo Vesmíru
• Biologické čtvrtky ve Viničné
program na nejbližší semestr
reklama

Rubrika: Odpověď na každou otázku

ročník 96 (2017)

Copak to svítí

str. 238 | Jan Veselý

Jak působí adrenalin na lidské tělo?

str. 16 | František Vyskočil
odpověď na každou otázku — ptá se Filip Malý
článek je přístupný pouze předplatitelům

ročník 95 (2016)

Al-Ghazálí a islámská ortodoxie

str. 555 | Kristýna Rendlová
článek je přístupný pouze předplatitelům

Nebezpečné mastné kyseliny

str. 417 | František Vyskočil
článek je přístupný pouze předplatitelům

ročník 94 (2015)

Kdy jsou slzy krvavé?

str. 606 | František Vyskočil
článek je přístupný pouze předplatitelům

Pálení žáhy

str. 539 | František Vyskočil
článek je přístupný pouze předplatitelům

Hadí jed v trávicím traktu

str. 260 | František Vyskočil
článek je přístupný pouze předplatitelům

Kamenná slunce

str. 209 | Jiří Adamovič
článek je přístupný pouze předplatitelům

Historie zbožnosti

str. 139 | Jan Sokol
článek je přístupný pouze předplatitelům
Diskuse: 2

Napuchlý, načervenalý nos a alkohol

str. 23 | František Vyskočil
Ediční poznámka: Text byl také publikován na webu přírodovědci.cz.
článek je přístupný pouze předplatitelům

ročník 93 (2014)

Peckovité útvary v břidlici

str. 561 | Radek Mikuláš
článek je přístupný pouze předplatitelům

Význam zívání

str. 482 | František Vyskočil
článek je přístupný pouze předplatitelům

Tvar červených krvinek

str. 394 | František Vyskočil
článek je přístupný pouze předplatitelům

Je možné, aby se alkohol vstřebal kůží?

str. 367 | Karel Nešpor
článek je přístupný pouze předplatitelům

Osmoreceptory, mozek a pocit žízně

str. 135 | František Vyskočil

Proč sůl pálí?

str. 16 | František Vyskočil
článek je přístupný pouze předplatitelům

ročník 92 (2013)

Kapsaicin

str. 594 | František Vyskočil
článek je přístupný pouze předplatitelům

Kapsaicin a jeho vliv na lidský organismus

str. 570 | František Vyskočil

Dotaz: Stáří vesmíru

str. 466 | Jiří Grygar, Petr Brodský
článek je přístupný pouze předplatitelům

Spermie jsou jako úhoři, plavou „proti proudu“ k vajíčku

str. 513 | František Vyskočil
článek je přístupný pouze předplatitelům

Proč omdlíváme?

str. 391 | František Vyskočil

Transplantace obezity

str. 318 | František Vyskočil, Roman Dominik
článek je přístupný pouze předplatitelům

Tu krásu nelze popsat slovy

str. 340 | Jiří Sádlo
Ubránit se invazi paulovnie plstnaté dokážeme. Ale chceme to?

ročník 91 (2012)

Kyslík v karbonu

str. 557 | J. Jelínek, František Vyskočil
Odpověď na každou otázku
článek je přístupný pouze předplatitelům

Stáří vrstev

str. 447 | Petr Pokorný
článek je přístupný pouze předplatitelům

ročník 89 (2010)

Mrak, nebo mlha?

str. 741 | Pavel Jůza

Vím, jak zním?

str. 16 | Ivo Überall, František Vyskočil
Několikasmyslové seberozpoznávání
článek je přístupný pouze předplatitelům
Diskuse: 1

Krokusy a šafrány

str. 17 | Jiří Sádlo
Při psaní wikipedie vznikla otázka, zda ustálený český název krokus pro rod rostlin šafrán (latinsky Crocus) lze použít na šafrán setý, protože je názor, že šafrán setý (druh rostlin) není označován jako krokus setý – na rozdíl od ostatních druhů. Názor, že lze potvrdit existenci spojení krokus setý, pochází pouze z jediného zdroje. Miroslav Sedláček, kolisty@seznam.cz
článek je přístupný pouze předplatitelům

ročník 88 (2009)

Stromy obalené „pavučinou“

str. 535 | Oldřich Nedvěd
článek je přístupný pouze předplatitelům

Dýchání kůží

str. 441 | František Vyskočil
článek je přístupný pouze předplatitelům

Rondel v Bysni?

str. 79 | Jaroslav Řídký
Středoevropské rondely
článek je přístupný pouze předplatitelům

ročník 87 (2008)

Dítě a „energy drink“

str. 749 | Petra Imlaufová, Karel Nešpor

Říká se tomu čarověníky

str. 22 | Jiří Sádlo

ročník 86 (2007)

Vyplatí se sluneční články?

str. 735 | Milan Vaněček
článek je přístupný pouze předplatitelům

Saintpaulkové chiméry

str. 620 | Zdeněk Opatrný
článek je přístupný pouze předplatitelům

Velikost Měsíce v různých zeměpisných šířkách

str. 204 | Jiří Grygar
článek je přístupný pouze předplatitelům

Zajímalo by mne, proč se zeměkoule otáčí.

str. 138 | Jiří Grygar
článek je přístupný pouze předplatitelům

ročník 85 (2006)

Trpí kytovci kesonovou nemocí?

str. 583 | Jan Robovský
článek je přístupný pouze předplatitelům

ročník 84 (2005)

Jak se Tycho Brahe jmenoval?

str. 709 | Petr Hadrava, Alena Hadravová

Hygienická zařízení pro kosmonauty

str. 137 | Antonín Vítek
aneb Není hloupých otázek

ročník 83 (2004)

Nadsvětelné rychlosti v kosmologii

str. 551 | Petr Brodský, Jiří Š. Cieslar
Jaká je nejvyšší rychlost ve vesmíru? Dotaz Ivany Kovaříkové, ivana.kovarikova@centrum.cz

ročník 82 (2003)

S čím evoluce hmyzích instinktů nepočítala

str. 612 | Jan Žďárek
Proč hmyz v noci létá ke světlu?

ročník 81 (2002)

Jsme dědici Chórezmu?

str. 666 | Lubor Mojdl
(ad Odpověď na každou otázku, Vesmír 81, 493, 2002/9)

Gumovosť sociobiologických teórií

str. 666 | Peter Sýkora
(Ad Vesmír 81, 553, 2002/10)

Jsme dědici Chorezmu?

str. 493 | Václav Matoušek

Odpověď na každou otázku

str. 9 | Ctirad Matyska
Má Země opravdu železné jádro?

ročník 80 (2001)

Proč existují právě dvě pohlaví?

str. 550 | Jana Hejdánková, Jaroslav Petr, Radka Storchová

Odpověď na každou otázku

str. 10 | Tomáš Grim, Radka Storchová
Proč existují jen dvě pohlaví a ne tři nebo třeba tisíc? Existuje vůbec nějaký živočišný druh s větším počtem pohlaví? (Otázka vzešla z četby recenze T.Grima na knihu M. Ridleyho "Červená královna", Vesmír 78, 700, 1999/12

ročník 78 (1999)

Odpověď na každou otázku

str. 452 | Jaromír Plášek
Proč ani v ustálené kapalině nestoupá bublinka plynu přímočaře vzhůru, ale dostává se do pohybu, který mně, laikovi, při zběžném pozorování připomíná pohyb po kuželu obráceném špičkou dolů (či po šroubovici se stále větším poloměrem)?1) (Dr. Ondřej Stehlík, Praha 8)

Proč po levném víně bolí hlava, kdežto po dražším víně se cítíme dobře?

str. 32 | Vilém Kraus
Kvalitativní rozdíly mezi levnými a dražšími víny

ročník 77 (1998)

Proč kyne těsto?

str. 523 | Fatima Cvrčková
Když vezmu školské vědomosti: C6H12O6 + 6O2 → 6CO2 + 6H2O, vychází, že za každou molekulu kyslíku, kterou musím do těsta vmíchat při hnětení, se vytvoří molekula CO2, která není o nic objemnější než vložený kyslík. Kde je ve výše uvedené úvaze chyba? Pavel Balek, Praha

Jak to, že stromy roní mízu?

str. 194 | Jiří Luštinec
ODPOVĚĎ NA KAŽDOU OTÁZKU

ročník 76 (1997)

Co je to darwin s malým d?

str. 371 | David Storch
ODPOVĚĎ NA KAŽDOU OTÁZKU

Odpověď na každou otázku

str. 347 | Anton Markoš

Jakým mechanizmem vznikají kruhy pod očima?

str. 227 | Vratislav Schreiber
Odpověď na každou otázku

Jak to, že z lehčí částice vznikne těžší?

str. 105 | Jiří Rameš
V jaderném beta plus rozpadu se mění proton na neutron, pozitron a neutrino. Jak to, že z lehčí částice vznikne těžší, a ještě část energie odnesou pozitron a neutrino? Jak jsem se poučil z literatury, podstatou tohoto procesu je změna kvarku u na kvark d. V této souvislosti mne ještě napadá, proč je vlastně neutron težší než proton, když oba jsou složeny ze tří stejně hmotných kvarků u nebo d. Má to souvislost s vazebnými silami a energiemi mezi kvarky? Ovlivňuje pevnost těchto vazeb dobu života volných protonů a neutronů? /Otázka studenta Petra Skaláka/

Vědci nalezli mikroorganismy i v hlubinách pod dnem moře

str. 43 | Anton Markoš
V novinách jsem četl článek „Vědci nalezli mikroorganismy i v hlubinách pod dnem moře“. Mám to považovat za třetí senzaci minulého roku (po vesmírných planetárních systémech a meteoritu z Marsu se stopami po životě) a mohou být vůbec údaje v článku pravdivé?

ročník 75 (1996)

Odpověď na každou otázku

str. 695 | Jiří Langer
Existuje ještě jiný důkaz rozpínání vesmíru než rudý posuv spektrálních čar ve světle vzdálených galaxií?