3. Pro zachování původní podoby filmového díla je podstatné i zachování původní mikrostruktury filmového obrazu. Na následujících příkladech můžeme sledovat, co se s touto mikrostrukturou (tvořenou zrnem světlocitlivé emulze) vlastně děje při nižším rozlišení skenu. Mateční testovací sken negativu na materiálu OR WO NP55 (A) byl proveden při rozlišení 8000 dpi, což přibližně odpovídá rozlišení 8K (plná šíře maximálního obrazového pole 35mm kinematografického filmu činí přibližně 1 palec, v literatuře většinou uváděno 0,98 palce). Tento sken byl následně převzorkován do rozlišení cca 4K, tj. 4000 dpi (B), a posléze ještě ze 4K do 2K, tj. 2000 dpi (C). Na skenu 8K je po mírném doostření jasně patrná struktura světlocitlivé emulze negativního materiálu, po převzorkování surových dat 8K do 4K dochází k jejímu rozrušení, což s sebou nese i růst obrazového šumu. Při dalším převzorkování do 2K dochází už k naprosté devastaci původní mikrostruktury. Prudce narůstá šum, což ve svém důsledku znamená možnost určitých ztrát v oblasti jemných detailů kresby obrazu.