Zatímco v minulosti osídlovala Evropu řada druhů opic, dnes je tomu jinak. Jediným místem, kde je možné potkat „divoce" žijící primáty, je Gibraltarská skála, kterou obývá makak magot (Macaca sylvana). Jeho přítomnost zde je však nejspíše dílem člověka, i když není jasné, kdy a kým byl makak na Gibraltar vysazen. Jeho původní domovinou jsou lesnaté a křovinaté svahy Atlasu v severní Africe. Je tedy nejen jediným evpropským primátem, ale i jediným africkým druhem, který žije severně od Sahary. Koncem 60. let byli makakové vysazeni do volné přírody v Alsasku v rezervaci přístupné veřejnosti (makakové díky hustému kožichu dobře snášejí i zimní teploty-10 °C). Početná skupina čítající přes 100 jedinců tu více než 20 let prosperovala, nakonec však byla zdecimována epidemií vztekliny.

Gibraltarskou populaci lze dnes označit za divoce žijící jen s přimhouřením obou očí. Celé tlupě věnují mimořádnou pozornost nejen turisté, kteří lokalitu hojně navštěvují, ale dokonce armáda Velké Británie. Pověst totiž praví, že tak dlouho bude trvat nadvláda Spojeného království nad Gibraltarem, dokud zde budou makakové. „Nahnuté" to bylo např. za 2. světové války, kdy byla populace zdecimována na pouhých 7 jedinců a sám premiér W. Churchill se zasadil o posílení chovu dovozem nových jedinců z Afriky. Dodnes je dávná pověst makakům ku prospěchu. Jsou přikrmováni a ošetřováni místní vojenskou posádkou, která vede i jejich evidenci a záznamy o zdravotním stavu a příbuzenských poměrech. Každý jedinec v tlupě opic má svou vojenskou hodnost a pracovní zařazení, jako kterýkoliv jiný příslušník armády. Snímek z údolí Blida v Alžírsku Pavel Hošek