Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Klima v holocénu proti skleníkové hypotéze

Miroslav Kutílek
Vesmír 91, 298, 2012/5
24. 6. 2012

Černá labuť a klima

čtenář J.S.

V čísle 2012/5 je výborný souběh článků Cílka (popularizátor, který už zcela ztratil sebekontrolu a je ochoten vyjádřit se k čemukoliv, argumentuje teoretickými modely jakoby byly obrazem skutečnosti) a Kutílka (strohé vyhodnocení experimentálních dat bez vytváření zbytečně spekulativních hypotéz). Taleb v Černé labuti by měl radost.

Zdravím.

J.S.

23. 6. 2012

Kde nic není, ani čert nebere

J.Svobodová, svobodova@ped.muni.cz

Navzdory přirozeným změnám klimatu vlivem faktorů, jejichž nezcela úplný výčet p.Kutílek uvádí, není pomocí nich možné objasnit současné globální oteplování. To, že ke změnám klimatu v minulosti docházelo, nemůže být pro soudného jednince důvodem k uspokojení. Ono vlastně nám historické změny říkají, že podnebí na Zemi je velmi citlivé na změny radiačního působení. Z historie klimatu lze učinit závěry: pokud se někdy radiační rovnováha Země narušila, reakce podnebí byla vždy silná. To svědčí pro to, že k tomu dojde i nyní, když lidé mění radiační bilanci zvyšováním koncentrace skleníkových plynů. Data potvrzují, že náš klimatický systém je tak citlivý, jak naznačují naše klimatické modely, a možná ještě citlivější. Dopady změn klimatu v minulosti byly vážné.

11. 6. 2012

Tam, kde je diskuse zbytečná.

Jiří Skála, skala@pals.cas.cz

Paní Svobodová, jádro Vaší argumentace, které jste zde už třikrát opakovala, je: V minulosti lidé CO2 nevypouštěli -> Změny teploty v minulosti nemají s těmi dnešními změnami nic společného. Zkuste sama najít ve svých úvahách chybu. Já se už o to pokoušet nebudu.

3. 6. 2012

Uvolňování CO2

Jindřiška Svobodová, svobodova@ped.muni.cz

Vážený pane Hejhálku,

Ve škole jste byl patrně zdárný a pozorný student, nicméně běh života pokračuje. I dnešní učebnice již reflektují mnohé věci jinak. Nicméně vaše věty jsou jistě přijatelné. Ovšem sám říkáte, nevím, jaké byly teploty... asi ani vy ani já nevíme, jak moc nosné a příjemné by to prostředí tehdy bylo k žití dnešních miliard lidí... Asi chápete, že vše má sve meze, květiny můžete přehnojit či přelít až uhynou. Potíže nejsou s přítomností oxidu uhličitého v tom, že by růstu vegetace škodil (byť překyseléní oceánů jistě problém je), ale v tom, že způsobuje, že radiační nerovnovnováhu Země činící nyní 1/2 W/m2 a toto tempo globálního oteplování je v historii lidstva bezprecedentní. Vědci vědí, že oteplování probíhá, probíhat bude i to, že to způsobilo lidstvo svými činnostmi, ono totiž v posledním půlstoletí již nepůsobí žádný přírodní popud ke globálnímu oteplování a antropogenní oteplující zásahy spolu s přírodními zpětnými vazbami, situaci dobře vystihují.

Možná se vám zdá, že promotéři změny klimatu překračují hranice vědy tím, že charakterizují globální oteplování jako špatné pro lidstvo. To už pak pro vás není věda, ale hodnocení, která se pohybuje více v oblasti politiky. Já si naopak myslím, že vědci (poučeni zneužitím mnoha svých objevů) by měli stát v předních řadách těch, kteří o objevených fenoménech píší a varují.

30. 5. 2012

Intenzívní uvolňovaní CO2

Jiří Hejhálek, hejhalek@vega.cz

Kdysi dávno, než vznikl život, byl veškerý uhlík rozpuštěn ve formě CO2 v moři a ve vzduchu. Nevím, jaké tehdy byly teploty, jedno je ale jisté: bylo to živné a životodárné prostředí, v němž vznikl, vyvinul se a rozbujel život. Nebo to snad bylo, paní Svobodová, nehostinné a životu nebezpečné prostředí? Co se týče člověka coby druhu, pamatuji si ze školy, že se vyvinul v nejteplejších místech Země. Nebo že bych nedával pozor a bylo to v Arktidě na ledovci?

11. 5. 2012

Obhajoba?

Jindřiška Svobodová

Zdravím, pane Skálo, a jsem potěšena, že jste si mé výtky přečetl.

Je možné, že mé vyjádřování v minulém textu není zcela výstižné.

Chtěla jsem jen upozornit na tu věc, že autor na základě faktů (byť i prokazatelných) činí závěr k věcem, které s nimi nemohou být v žádném vztahu, protože tehdy nedocházelo k intenzívnímu uvolňovaní CO2 do atmosféry.

Pochybnosti o korektní argumentaci směřujte spíše k autorovi článku než ke mně. Protiargument (špatný úsudek při vyvozování závěru)  jsem zmínila  a autor v článku žádná data neuvádí, tudíž není s čím polemizovat.

Jednala jsem vlastně ve smyslu vaší připomínky.

Jindřiška Svobodová, svobodova@ped.muni.cz

9. 5. 2012

Když diskuse, tak diskuse.

Jiří Skála, skala@pals.cas.cz

Paní Svobodová, moje maminka mi vždy říkala, že dělat si legraci ze jména je ubohost. Ale k věci. Diskutovat lze různě, ale ve Vaší reakci na článek lze zbytky diskuse najít jen s obtížemi. Co takhle zkusit protiargument, nebo poukázat na chybu v datech! Napsat větu "Události z minulosti, kdy ještě člověk fosílie nepálil, nemají s dnešními pozorovanými jevy nic společného", to chce asi hodně víry v pravdivost apriorního přesvědčení nezávislého na faktech.

4. 5. 2012

Autor je opravdu svérázný KuTíLek

Jindřiška Svobodová, svobodova@ped.muni.cz

Vážený pane, přírodovědecký časopis Vesmír míval vždy velkou důvěru učitelské veřejnosti. Mnoho vzdělávacích institucí jej stále odebírá a studenti pomocí jeho článků připravují své první referáty.

Ovšem tento článek, údajně z klimatologie, O skleníkové hypotéze  mě udivil. Podle mého názoru je text postaven úmyslně manipulativně a může studentům sloužit jedině jako ukázka nečisté argumentace, aby ji příště dokázali včas rozpoznat. Předkládat argumenty znamená zdůvodňovat svůj názor, klidně připustím, že ten může být i mimo hlavní proud vědeckého poznání. Měl by být podložen vlastním výzkumem, citacemi a rešeršemi relevantních zdrojů a ne jen sebe sama. Navíc autor předlokládá v článku fakta, která mohou být sama o sobě přijatelná, to ale neznamená, že autorův závěr a jeho úsudky na základě zmiňovaných fakt jsou podložené. Při pozorném čtení  si člověk uvědomí, fakta z minulosti a ony procesy, na které se autor odvolává, nemají se závěrečným úsudkem autora téměř nic společného, naopak potvrzují antropogenní skleníkovou hypotézu (jak ji autor nazval) a ne ji vyvracejí. Premisy předložené v textu panem Kutílkem tvoří dobrý důvod pro akceptaci závěru, že jediné co vysvětluje pozorované oteplování je právě antropogenní skleníkový vliv. Nikoliv opak. Události z minulosti, kdy ještě člověk fosílie nepálil, nemají s dnešními pozorovanými jevy nic společného. Jediné, co se zásadně změnilo, je právě zesilující fosilní přídavek CO2 a dalších skleníkových plynů do atmosféry, ostatní vlivy antropogenní i neantropogenní jsou v naší fázi klimatotvorných činitelů menší. Minimálně Occamovo pravidlo nám říká, že je rozumné podezírat právě to nejjednodušší vysvětlení a tím je zde antropogenní vliv spojený s emisemi skleníkových plynů. Nevím, jak a za kolik pracují vaši recenzenti, ale být vámi pořídím si jiné.

Jindřiška Svobodová, svobodova@ped.muni.cz

Příspěvky 1 - 8 z celkem 8
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »