Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Já u pramene žízní hynu

Anton Markoš
Vesmír 91, 187, 2012/4
29. 7. 2012

Jazyk současné přírodovědy

RNDr. Jiří Šoler CSc.
  • Vážený autore,

od dob vašeho mládí se biologie velmi změnila - přinejmenším stále přibývá kvantum dat o genetice a o dalších mechanismech. Těžko budete analyzovat lidský genom pomocí velké tabule a barevných kříd - je to informace rozsahu velké knihy, jejich analýzu těžko provedete např. bez počítače.

Na vaši připomínku nejlépe odpoví citát z knihy T. S. Kuhn: Struktura vědeckých informací, str. 150 českého překladu.

Když Max Planck v Scientific Autobiography zpětně přehlížel svou životní dráhu, smutně poznamenal, že "... nová vědecká pravda nevítězí proto, že by přesvědčila své odpůrce a otevřela jim oči, nýbrž proto, že její odpůrci časem zemřou a vyroste nová generace, která tuto pravdu přikme za svou".

Stěžujete si, že: věda bývala kdysi součástí širšího intelektuálního proudu, který zahrnoval i obory humanitní, ale od jistého bodu v 19. století se jejich cesty začaly rozcházet.

Osobně bych onen bod rozchodu umístil až do devátého století, kdy perský matematik Al-Chorezmi a jeho arabští žáci vymysleli algebru a zápis matematických vztahů pomocí rovnic, převzali z Indie tzv. arabská čísla a zavedli dokonce desetinné zlomky. Od těch dob se ti, kteří na to mají, zabývají přírodními vědami s použitím matematiky, symbolů a zkratek, ostatní se věvují filosofii či jiné méně náročné činnosti.

Uvedu ještě několik citátů z kminy Thilo Sarrazina: Německo páchá sebevraždu:

  • Lze sice 90 procent žáků v ročníku nechat odmaturovat, avšak že ani 10 procent z nich není způsobilých ke studiu matematiky; [str. 12]
  • Pokud se podíváme na seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziku a chemii, zjistíme, že ji získali většinou až ve vyšším věku za objevy, které učinili mezi 30 a 45 lety. Slavný britská matematik Bertrand Russel se ve svých memoárech doznal k tomu, že, že se nikdy necítil  tolik na vrcholu svých duševních sil jako ve svých 28 letech, když tvořil své hlavní dílo „Proncipia Mathematica“. Historik Golo Mann k tomu poznamenal:  „Ve zpětném pohledu se domnívá (tj.Russel), že se dal na filosofii, když  na matematiku začal být příliš hloupý, na historii a politiku, když začal být příliš hloupý na filosofii. Protože já byl na matematiku hloupý od samého začátku a také na filosofii příliš brzy, nemohu o principiálním přínosu Russelově pro matematiku říci zhola nic a o jeho filosofii naprosté minimum.“  [53]
  • Všichni národohospodáři, podnikoví ekonomové, právníci, germanisté, politologové, sociologové a filozofové, kteří opouštějí naše univerzity, sice zcela jistě přispívají k všeobecné úrovni vzdělanosti, avšak jejich přínos k vědecko-technickému pokroku je roven téměř nule. V kulturních a sociálních vědách totiž neexistuje systematický pokrok, právě tak jako v umělecké literatuře nebo ve výtvarných uměních. Díla Andyho Warhola nejsou lepší než díla Breughelova, jsou jiná; James Joyce nepsal lépe než Goethe, psal jinak; a Henry Moore netvořil skulptury lépe než Schadow, nýbrž jinak. Naproti tomu spalovací motory dnes vypadají jinak než před 100 lety a jsou především v každém ohledu lepší. Totéž lze říci o žárovkách a telefonech.,[53-54]

Podrobnější úvahy můžete najít v mém článku na adrese http://narodnilisty.wz.cz/2012/nl2/upadek.html .

Přesnější odkazy na citované knihy najdete též v posledních číslech časopisu Vesmír.

Příspěvky 1 - 1 z celkem 1
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »