Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Morfologické projevy elektrického pole v porézních hladinových ledech

Radek Mikuláš
Vesmír 90, 250, 2011/5
13. 5. 2011

návrhy na experimenty

Radek Mikuláš

Reaguji na poznámku Ivana Boháčka přičiněnou na konec minulého příspěvku: návrhy na experimenty padly. Nejjednodušší by bylo využít při další zimní sezóně případné vhodné konstelace a pustit do porózního ledu elektrický proud např. z autobaterií nebo suchých článků. Kdyby se pokryla určitá škála napětí, vzdálenosti mezi elektrodami atd., něco by se mohlo "ujmout"...

Jinak padla nabídka zapůjčit termometr pracující s přesností na setinu Celsiova stupně. To pro realistickou vizualizaci tepelných polí.

8. 5. 2011

Résumé z dnešní diskuse

Radek Mikuláš

Dobrý večer,

jako na zavolanou jsem byl vyzván k veřejné přednášce o přírodním ledu, dnes (pátek 6.5.) v prostorách Českého PEN-klubu v Klementinu. Ačkoliv jsem nechtěl posluchače plně zaujmout tématem "siločar" (aby zbyl čas i na jiné věci), ne zcela se mi to podařilo .... v diskusi téměř nešla řeč o ničem jiném. Seznámil jsem účastníky s oběma zatím vyslovenými hypotézami (elektrické vs. tepelné pole); našlo se pět dost kompetentních diskutérů a poměr opatrného souhlasu byl 4 : 1 ve prospěch pole elektrického. Hlavní námitka proti opačnému postoji byla, že pokud by měly být linie v okolí perforací výsledkem vizualizace tepelného pole, pak by logicky měly bez problémů propojovat sousedící otvory, nikoli se od nich odklánět (pojem souhlasných či nesouhlasných pólů není u tepelného pole relevantní). Okolnost, že elektrický proud by musel být poměrně dlouho trvající, nebyla pokládána za handicap - stručně řečeno, elektrické jevy jsou všudypřítomné a může se jednat o poměrně velmi malé napětí a poměrně velké proudy. Podnětné komentáře měl např. prof. Mirko Navara (ČVUT, Elektrotechnická fakulta). Další návrhy v podstatě ani nebyly vzneseny nebo byly po vysvětlení některých okolností ihned kolektivně zamítnuty. Diskusi shrnuji jen velmi zhruba, jinak ani nelze. Snad je to dobrý začátek nějaké budoucí neformální spolupráce.

mikulas@gli.cas.cz

Dotaz redakce Vesmíru: Nepadl v diskusi návrh na nějaký experiment, který by mohl některé spekulace vyloučit? Dokonce už jen pokus o reprodukci pozorovaného jevu by mohl leccos napovědět.  bohacek@vesmir.cz

6. 5. 2011

Děkuji za reakci

Radek Mikuláš, mikulas@gli.cas.cz

Dobrý den,

děkuji za reakci! Rád bych upozornil, že moje úvahy se ubíraly tím směrem, zda systém voda - porózní ledová deska - atmosféra nemůže vytvořit za určitých okolností elektrický článek; o magnetismu jsem vůbec neuvažoval. Pouze jsem dával piliny v magnetickém poli jako příklad vizualizace. Právě otázka, zda by mohlo dojít k trvalejší disbalanci v rozložení náboje mě také trápila, ale došel jsem k závěru, že na tak složitém fyzikálně chemickém rozhraní to "prozatím" nelze vyloučit.  

Jak by zakřivení a odpuzování linií mohlo souviset s uvolňováním skupenského tepla během procesu mrznutí si zatím neumím představit - ale třeba mi to (nebo někomu jinému, kdo si článek a diskusi přečte) "dojde" a testovatelné řešení bude na světě.

4. 5. 2011

Geometrické podivnosti v ledu

Jakub Žárský

 Dobrý den,

Váš článek jsem přečetl s velkým zaujetím. V rámci své disertace se zabývám mikrobiální aktivitou na ledovcích (Ekologický institut na Univerzitě Innsbruck) a během terénní práce v Arktidě jsem byl vždy znovu a znovu fascinován tím, co rozmrzající a zamrzající led dokáže tvořit za útvary. 

Nejsem sice fyzik, ale předpokládám, že elektrický náboj, byť by byly splněné některé podmínky pro jeho vznik vlivem různých koncentrací iontů v kapalné vodní fázi, by se v systému okamžitě vyrovnal a nedal by vznik nějaké trvalejší disbalanci v jeho rozložení. Spíše bych se držel vysvětlení, které by operovalo s dynamikou rozmrzání a zamrzání, tedy s tím, že tmavý materiál na ledu ("kryokonit" v širším smyslu) může ve své blízkosti urychlovat tání (nižším albedem než okolí) a naopak jeho povrch může fyzikálně nebo chemicky indukovat tvorbu krystalů během zamrzání (např. Pseudomonas syringae, prakticky všudypřítomný prokaryotní parazit rostlin má prokazatelně schopnost iniciovat tvorbu ledových krystalů a podobným způsobem může fungovat i řada dalších prokaryotních organismů nebo chemických sloučenin). Pokud nejde o materiál zamrzlý do ledu, ale jen o díru, zas se tím vytváří (alespoň teoreticky) radiálně kolem ní teplotní gradient, což znovu "nasměruje" zamrzání vodního filmu na povrchu. 

Nepovažuji svůj příspěvek samozřejmě za plnohodnotné vysvětlení. Rovněž bych si rád přečetl reakci někoho, kdo ví, ale chtěl jsem vyjádřit svou skepsi pokud jde o magnetický jev jako příčinu těchto struktur. Podle mého názoru jde o opravdu pouze o tvarovou analogii s magnetickými siločarami, které navíc představují celkem radikální redukci, podobně jako vrstevnice v mapě.

Ono zakřivení a "odpuzování" linií by se dalo přisoudit uvolňování skupenského tepla během procesu mrznutí.

Jakub Žárský, j.zarsky@gmail.com 

Příspěvky 1 - 4 z celkem 4
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »