Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Ateliér a laboratoř

Lada Hubatová Vacková
Vesmír 87, 566, 2008/8
10. 4. 2009

r

petr kapral
g
10. 4. 2009

Ateliér a příroda

Jiří Šoler CSc.
Autorka se zamýšlí nad inspiraci umělců-výtvarníků neživým světem - mineralogií a krystaly. Domnívám se, že jednou z oblastí, kde se může taková inspirace uplatnit, je popularizace výsledků vědy.

Pracoval jsem kdysi v oblasti krystalografie a jedním z problémů byla presentace výsledků - ilustrace molekulární struktury krystalů u vyřešených krystalografických struktur. Jednalo se samozřejmě o složitější látky, než pyrit a jiné mineralogické objekty. Jednou z forem byla její grafická presentace. Běžná byla statická zobrazení, většinou projekce v určitém směru, sám jsem v 70-tých letech takovou věc dokonce programoval. Ovšem na Krystalografické škole v Praze v roce 1975 jsem měl možnost vidět i pohyblivé animované presentace - jakousi "procházku" vnitřkem krystalu či rotující segmenty molekul. Vzhledem k tehdejší technice se takové presentace nedaly vytvářet v reálném čase na obrazovku, ale byly generovány obrázek po obrázku, snímány na film a potom promítány. Jakýkoliv pohyblivý obrázek dává mnohem lepší prostorovou představu než statická projekce - lidský mozek má schopnost abstrakce vnímat u pohyblivých plošných obrázků jejich prostorovou strukturu - samozřejmě, pokud respektují geometrii vidění.

Ideálním objektem pro takové studie je prostorová struktura funkčních složek a struktur živých organizmů, jak je dnes popisuje molekulární biologie. Pro neodborníka není snadné probírat se chemickými formulkami či složitou terminologií biologů, ale prostorové znázornění funkčních skupin a jejich aktivity může být přínosem i pro něho. A možná, že obohatí i pohled odborníka. Vždyť právě komunikace odborníků z různých oblastí poznání je dnes největším problémem.

Již po léta jsou výtvarníci inspirováni květinami, když vytvářejí různé kreslené herbáře - viz příklad Mathioliho. Vyžaduje to od nich nejen výtvarné citění, ale i smysl pro zobrazovanou přírodu. Měli jsme doma dvě knihy obrázků květin - jednu od Josefa Mánesa, druhou od Karla Svolinského. A musím říci, že pokud jde o zobrazení květin pro botaniky, byl Svolinský mnohem dokonalejší než Mánes - měl přesně ten smysl pro důležité detaily, zatímco Mánes podléhal více citovému vnímání. Samozřejmě - pokud jde o cit, je skvělým zobrazením přírody třeba impresionistické "Pole s vlčími máky", ale pokud jde o botaniku, vyžaduje značný smysl pro detail a jistou míru "realismu". Na druhé straně knihy s fotografiemi květin, se kterými se dnes roztrhl pytel, jsou asi přísně "realistické", ale pouze umělec s citem dokáže při zobrazení květin zachytit a podtrhnout to, co je pro ten který druh typické - i když to třeba trochu přežene. Proto jsou podobné knihy se zobrazením citlivými výtvarníky většinou pro zachycení přírody lepší než fotografie.

Navštívil jsem kdysi Ústav molekulární biologie v Kyjevě a tam mi ukazovali u elektronového mikroskopu snímky rozkládající se virové obálky, skládající se z množství prvků (snad bílkoviny či jejich části) uspořádaných do zajímavé dvourozměrné "mřížky", ovšem tvořící obálku trojrozměrného tělesa - virové částice. Taková mřížka může mít symetrie takových typů, jaké se u trojrozměrných mřížek nemohou vyskytovat - třeba pětičetnou symetrii ikosaedru, či spíše onoho tělesa, podle kterého dnes šijí fotbalové míče - kombinace dvanáctistěnu a dvacetistěnu - tedy vlastně 32-stěn. Taková struktura by mohla být skvělou inspirací pro výtvarníka,navíc by mohl přispět k popularizaci těchto oborů pro širší veřejnost, pro kterou je teoretický rozbor příslušných symetrií mimo oblast vnímání.

Myslím, že odbourání umělé přehrady mezi přírodním poznáním (přírodní filosofií podle Newtona) a výtvarným uměním by mohlo přinést mnohé jak pro umělce, tak pro popularizaci poznání. Právě třeba v populárně vědeckém časopise, jakým je Vesmír, který si dokáže udržet odstup od vulgární popularizace typické pro běžný tisk, ale i povznést se nad přílišnou preciznost, která odrazuje čtenáře. Výtvarné projevy umělců, kteří dokážou vystihnout podstatu přírodních jevů prostředky pochopitelnými i neodborníkům, mohou být jedním z prostředků takové popularizace.
Příspěvky 1 - 2 z celkem 2
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »