Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Pohled na okraj nedohledna

Jiří Langer
Vesmír 85, 658, 2006/11
10. 4. 2009

Dva hloupé dotazy

Jiří Šoler CSc.
Se zájmem jsem si přečetl článek autora, jehož zásluhou jsem se kdysi seznamoval se základy relativistické fyziky a kosmologie – po Karlu Kuchařovi a Jozefu Kvasnicovi asi nejvýraznější osobnosti mých studentských let. Dovolil bych si k jeho přínosnému článku několik hloupých otázek, poznámek či podnětů:
--------------------------------------------------------------
1) Nedávno jsem si díky diskusi s příteli připomněl některé základní pojmy z teorie relativity a kosmologie; jedním z důsledků byl i můj článek, který lze nalézt na adrese http://narodnilisty.wz.cz/2006/nl2/bigbang.html . Připomněl jsem si v něm mimo jiné skutečnosti, které jsem původně získal právě díky vlivu Karla Kuchaře a Jiřího Langra o Schwarzschieldově řešení a s ním souvisejícím „pádu“ do černé díry – podrobnější informace jsem našel v Internetu na stránce: http://casa.colorado.edu/~ajsh/schwp.html . Vzpomněl jsem si i na některé skutečnosti, které bude pozorovat vnější pozorovatel, pokud bude sledovat pád některého tělesa za horizont takového útvaru:
· Pokud by padající těleso vysílalo záření s pevnou frekvencí (podle jeho vnitřního času), vnější pozorovatel bude pozorovat záření s klesající frekvencí (tedy vlastně rudý posuv). Záření bude slábnout, ale bude k vnějšímu pozorovateli docházet vlastně nekonečnou dobu. S hlediska času padajícího tělesa bude onen pád trvat konečně dlouho.
· Pokud by záření mělo rovnovážný planckovský charakter jako na obr. 2 v článku, tento charakter zůstane zachován, pouze bude klesat jemu odpovídající teplota. Bude se tedy chovat přesně stejně, jako vzdálené galaxie.
· Každá černá díra má svůj horizont – cokoliv za tímto horizontem je pro pozorovatele nedostupné. Totéž platí v expandujícím vesmíru o těch jeho částech, které „expandují“ nadsvětelnou rychlostí.
· Každá černá díra vyzařuje záření planckovského typu.
·
Ona vzdálená část vesmíru, ve které pozorujeme reliktní záření, má tedy kupodivu velmi podobné vlastnosti jako černá díra, expanze vesmíru je jakýmsi analogem pádu do černé díry. Přitom obecná relativita umožňuje provádět velmi odvážné transformace souřadnic časoprostoru. Není možno nějak přetransformovat onen vzdálený (v obvyklém jazyce nekonečně vzdálený) prostor do černé díry a naopak černou díru na vzdálený vesmír? Nebo vyplývá tato analogie z jiných hlubších souvislostí?
--------------------------------------------------------------
2) Součástí 11. čísla Vesmíru, kde vyšel tento článek, je několik článku o Kurtu Gödelovi a jeho přínosu, zejména pokud jde o matematiku a logiku. Nedalo mi to a hledal jsem, co přinesla jeho osobnost fyzice. Našel jsem článek v internetové encyklopedii http://en.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6del_metric o Gödelově řešení Einsteinovy gravitační rovnice. Zaujalo mne, že tam uvedená ilustrace spirál nulových geodetik silně připomínají obvyklé obrázky spirálních galaxií. Je to pouhá náhoda nebo je tu nějaká hlubší souvislost?
Příspěvky 1 - 1 z celkem 1
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »