Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Nechat jazyk kočkám – a cesty vlkům? 8

Václav Jamek
Vesmír 85, 621, 2006/10
10. 4. 2009

ad Nechat jazyk kočkám - a cesty vlkům? - Vesmír 10/2006

Se zájmem sleduji ve Vesmíru, jehož jsem letitým předplatitelem, seriál článků pojednávajících o jazyku, jeho roli, vývoji, způsobech a úrovních použití atd. Chtěl bych současně redakci za tento cyklus poděkovat.
Jsem prostý člověk, a proto jsem se musel formulacemi V. Jamka v posledním příspěvku doslova "prokousat". Zaujalo mě spíše téma, které nadnesl - zda lze oprávněně očekávat u osob vyššího společenského postavení i vyšší úroveň - zjednodušeně řečeno - zvládnutí jazyka. Odhlédnu-li od problémů, jak definovat vyšší společenské postavení i vyšší úroveň zvládnutí jazyka (což právě v této souvislosti není nepodstatné, ale koneckonců bychom k jisté shodě nepochybně došli), mám zcela shodný pocit s V. Jamkem, totiž že dnešní elity (používám ten termín pro osoby vyššího společenského postavení s vědomím možných námitek)skutečně nevynikají často ani průměrnou, natož vyšší úrovní zvládnutí jazyka - v našem případě češtiny. Myslím, a moje každodenní zkušenost ze setkání, spolupráce a jednání s cizinci mě v tom utvrzuje, že některé příčiny tohoto stavu jsou obecnější, "nadnárodní", některé jsou specifiky "naše". Za ty prvé považuji mj. způsob fungování postmoderní globalizující se společnosti, kdy o úspěchu, a tedy i "přežití" rozhoduje produktivita, k jejímuž dosažení postačí sdělit včas a dostatečně přesně obsah, forma ji příliš neovlivňuje, tedy je do jisté míry "zbytečná". Ve svém denním styku s kolegy/občany UK, USA, Německa atd. často s překvapením konstatuji, že třeba anglickou gramatiku znám podstatně lépe, než oni, jakkoli jejich příjmy jsou násobky příjmu mého. Ale oni gramatiku prostě nepovažují za něco podstatného. Tedy "o tom to není".
Za specificky domácími příčinami stavu, kdy příslušnost k vyšší společenské vrstvě není nutně provázena kultivovaným a "správným" jazykem, bychom - podle mého názoru - měli jít už do základních škol, kde bychom často zjistili, jak nízká úroveň znalosti a aplikace českého jazyka je u učitelů češtiny, natož učitelů ostatních předmětů. Pak je celkem pochopitelné, že mladí lidé, navíc v prostředí neuvěřitelně hypertrofované, ale obsahově i citově zploštělé (protože nepředstavitelně jednoduché a levné) komunikace, kterou s sebou přinesly nové technologie, postrádajíce pevný základ, ani nemají potřebu svou znalost mateřského jazyka prohlubovat. Nikdo to po nich nežádá, neočekává, a - koneckonců - asi by to ani nerozpoznal (a tedy ani neocenil).
Přesto si dovoluji tvrdit, že i dnes existují situace, jakkoli nejsou zrovna na denním pořádku, kde se i dobrá až kultivovaná znalost mateřského (a současně i cizího) jazyka očekává, oceňuje a umožňuje mluvčímu/pisateli zařadit se mezi poněkud jiné elity, než jsme zvyklí vídat a slyšet z médií. Jak říkám, není to často, ale je to o to hodnotnější.
Jiří Lupoměský, lupomeskyj@apci.cz
Příspěvky 1 - 1 z celkem 1
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »