Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Kde jsou ochranářské priority?

Tomáš Grim
Vesmír 85, 140, 2006/3
10. 4. 2009

Proč chránit dešťné pralesy

Jiří Šoler CSc.
Autor správně hodnotí tématiku z ryze ochranářského hlediska. Na druhé straně existuje jiný důvod ochrany tropických dešťných pralesů - představují asi nejúčinnější mechanismus, který působí proti nárůstu koncentrace CO2 v ovzduší, a tedy globálnímu oteplování. Produkují totiž největší množství organické hmoty, která je přirozenou formou vazby původně atmosférického uhlíku v pevné látce. Proto současně s exhalacemi CO2 do ovzduší může likvidace dešťných pralesů přispět ke globálnímu posílení skleníkového efektu.

Na druhé straně ti, kteří straší před globálním oteplováním, obvykle ignorují zpětnovazební jevy, které působí proti němu. Příkladem může být zrychlený růst rostlin v prostředí se zvýšenou koncentrací CO2, např. ve skleníku - podobný mechanismus samozžejmě působí i ve volné přírodě. Ale nejvíce tak, kde jsou nejlepší podmínky pro růst - to jest opět v oblastech dešťných pralesů.

Též mnohé klimatické jevy, připisované globálnímu oteplování (např. letošní tuhá zima) se zdají extrémní jen proto, že nejsou systematicky sledované - typické zveličování extrémů jako chyba pozorování. Stejně, jako když každý z nás romanticky vzpomíná na tuhé zimy a krásná léta svého mládí, o kterých systematická pozorování meteorologů nic neví.

Konečně podle názorů některých odborníků (ke kterým bohužel nepatřím) je vysoká koncentrace kyslíku a malá koncentrace CO2 v zemské atmosféře v podstatě biogenním produktem zelených rostlin - včetně třeba mořských řas - v geologické minulosti Země tomu prý bylo původně jinak.

Kromě toho ti, pro které je globální oteplování ideologickou kategorií, o které se nepochybuje a která je ryze produktem lidské činnosti, ignorují jiné přirozené vlivy, např. ty zmíněné v článku "Solární oteplování" Václava Cílka v prvém čísle letošního Vesmíru (str. 12). Pochybuji, že by např. růst slunečná aktivity, který se projevuje mj. růstem počtu slunečních skvrn, byl důsledkem činnosti druhu Homo Sapiens.

Přesto si myslím, že tropické deštné pralesy si zaslouží ochranu přinejmenším jako přirozený regulátor a zdroj kyslíku v atmosféře. A na rozdíl od ochrany biodiversity nás nezachrání kvalita (tj. bodové rezervace), ale kvantita (a tedy množství produkovaného kyslíku).
Příspěvky 1 - 1 z celkem 1
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »