Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Podporujte ženy – ale ne na sto procent

Josef Němec
Vesmír 85, 125, 2006/3
10. 4. 2009

Zpochybnění motivace autora nevyvrací jeho názor

RNDr. Brodský
Po přečtení Vašeho článku, pane Němče, jsem si uvědomil, že v článku E. Bakaláře sice není jasně řečeno, podle čeho lze rozlišit přehnanou podporu od podpory nepřehnané, zato je v něm ale provedena "psychologická" analysa nositelů oné přehnané podpory ženám.
Vy jste jeho postup napodobil, a popsal jste naopak psychologickou charakteristiku odpůrců oné podpory.

Problém Vašich přístupů(tedy Vašeho a Bakalářova), myslím, spočívá v tom, že takovéto psychologické charakteristiky nám neříkaji nic o tom, do jaké míry jsou názory charakterisovaných osob odpovídající skutečnosti eventuelně rozumné účelnosti či naopak. Jde v podstatě o starý známý případ argumentování ad subjectum či ad hominem.
Názor nevyvrátíme tím, že zpochybníme jeho autora,
na druhé straně i biologicky, psychologicky a sociálně standardní
či nadprůměrný jedinec si může počínat nepřiměřeně.
Pokusím se to ilustrovat na konkrétním případě.
Zmínil jste se o tom, že (volně parafrázováno) nevidíte nic znepokojujícího na upřednostňování pasažérů ženského pohlaví v přístupu na záchranné čluny parníku Titanic. Musím se přiznat, že i u mě zprávy o této události vyvolávaly po letech stejné nadšení, jako u již zmiňovaného W.Churchila.
Jenomže proč vlastně? Co opravňovalao přepravce, aby pátral po pohlaví svých pasažérů a na základě výsledku vyslovil nad některými prakticky rozsudek smrti? Kdyby k podobné události došlo dnes, možná, že by se přepravce dostal do značných právních problémů.
Kdyby bylo pravděpodobné, že muži, v důsledku větší fyzické zdatnosti, mají šanci vlastními silami v moři přežít a doplavat k pobřeží nebo alespoň vydržet až do příchodu zachránců, bylo by to oddůvodněné. Vzhledem k okolnostem taková naděje ale nebyla významná. Navíc by z tohoto hlediska bylo účelnější dávat přednost neplavcům a špatným plavcům.

Obávám se, že okolnost, že oba, tedy Vy i já, s počínáním velení Titanicu přes propast času sympatisujeme, není argumentem proti závěrům E.Bakaláře, ale právě naopak jejich potvrzením.
Petr Brodský
10. 4. 2009

Tvrzení může být pravdivé, i když důvody jeho vyslovení úspěšně skandalizujeme.

Po přečtení Vašeho článku, pane Němče, jsem si uvědomil, že v článku E. Bakaláře sice není jasně řečeno, podle čeho lze rozlišit přehnanou podporu od podpory nepřehnané, zato je v něm ale provedena "psychologická" analysa nositelů oné přehnané podpory ženám.
Vy jste jeho postup napodobil, a popsal jste naopak psychologickou charakteristiku odpůrců oné podpory.

Problém Vašich přístupů(tedy Vašeho a Bakalářova), myslím, spočívá v tom, že takovéto psychologické charakteristiky nám neříkaji nic o tom, do jaké míry jsou názory charakterisovaných osob odpovídající skutečnosti eventuelně rozumné účelnosti či naopak. Jde v podstatě o starý známý případ argumentování ad subjectum či ad hominem.
Názor nevyvrátíme tím, že zpochybníme jeho autora,
na druhé straně i biologicky, psychologicky a sociálně standardní
či nadprůměrný jedinec si může počínat nepřiměřeně.
Pokusím se to ilustrovat na konkrétním případě.
Zmínil jste se o tom, že (volně parafrázováno) nevidíte nic znepokojujícího na upřednostňování pasažérů ženského pohlaví v přístupu na záchranné čluny parníku Titanic. Musím se přiznat, že i u mě zprávy o této události vyvolávaly po letech stejné nadšení, jako u již zmiňovaného W.Churchila.
Jenomže proč vlastně? Co opravňovalao přepravce, aby pátral po pohlaví svých pasažérů a na základě výsledku vyslovil nad některými prakticky rozsudek smrti? Kdyby k podobné události došlo dnes, možná, že by se přepravce dostal do značných právních problémů.
Kdyby bylo pravděpodobné, že muži, v důsledku větší fyzické zdatnosti, mají šanci vlastními silami v moři přežít a doplavat k pobřeží nebo alespoň vydržet až do příchodu zachránců, bylo by to oddůvodněné. Vzhledem k okolnostem taková naděje ale nebyla významná. Navíc by z tohoto hlediska bylo účelnější dávat přednost neplavcům a špatným plavcům.

Obávám se, že okolnost, že oba, tedy Vy i já, s počínáním velení Titanicu přes propast času sympatisujeme, není argumentem proti závěrům E.Bakaláře, ale právě naopak jejich potvrzením.
Petr Brodský
Příspěvky 1 - 2 z celkem 2
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »