Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Ad Větrná energie s otazníky

Aleš Hrubý
Vesmír 84, 566, 2005/10
10. 4. 2009

energeticka navratnost veternej elektrarne

Kto si dosledne precita prispevok pana Stekla, najde v nom zmienku o tom, ze veterna elektraren vyrobi v priebehu cca 6 mesiacov (podla veternych podmienok to moze byt 3-8 mesiacov) tolko energie, kolko sa spotrebuje na jej vyrobu, montaz a demontaz (zivotnost turbiny je cca 20 rokov).

Prispevok pana Hrubeho je ladeny emotivne, nazory nie su podlozene faktickymi argumentmi, a tiez som sa (ako protiargument voci veternej enegetike) nedozvedel aka je jeho vizia energetickej buducnosti svojich deti a vnukov.

Marcel Suri
http://ozeport.sk
10. 4. 2009

Souhlasím s autorem

Skutečnost je ještě horší, než píše autor.
Na zřízení větrných elektráren se poskytují nevratné dotace, které pokrývají velkou část investice.
Část nákladů na připojení nesou rozvodné závody.

Energie z větrných elektráren je velmi nestabilní: výkon kolísá o jeden řád během sekund. Dokud jich je málo, tak to nevadí, ale při větším rozšíření si nedovedu představit řešení v rámci současných technologií (s výjimkou tolerance kolísání napětí a frekvencí v síti).

Ať se zdaní klasická energie spotřební daní ze špíny, daní z neobnovitelnosti zdroje, ale ať se nic nedotuje.

Další nesmysl: energie má DPH 5%, úspornější spotřebič má DPH 19%. TO je motivace k úsporám?

Jak říkal jeden profesor: "Neprodukovat zisk je vysoce nemorální, protože to je ujídání ze společnéoho koláče."
10. 4. 2009

diskuse bez argumentů nemá cenu

I kdyz si myslim ze problem vetrnych elektraren je predevsim psychologickeho razu (v severnim nemecku, holadsku ci spanelsku maji vetrne elektrarny mnohasetletou tradici,
jako u nas male vodni, takze proti nim nikdo nestve, stejne tak jako u nas mame radi jezy na rekach -ty stare- a male vodni elektrarny).
Ale ve fundovane diskusi o tom jak jsou tyto elektrarny energeticky nevyhodne zcela postradam nasledujici udaj: za jak dlouho se energie vlozena do vystavby
nejmodernejsi vetrne elektrarny (spickovy vykon nekolik MW) vrati? Je to 1 rok, 10 let ci se nevrati nikdy jak to rika autor clanku??

Ja znam data pro fotovoltaickou premenu slunecni energie:
tam se energie vlozena do vyroby slunecniho panelu vrati, podle druhu slunecnich clanku a klimaticke oblasti typicky za 1-7 let (neni to zcela obecne, asi za polarnim kruhem to bude jeste delsi), firmy davaji zaruku na zivostnost 20 let ci vice. Cili z hlediska ciste energie cisty zisk.

A ze cena energie z vetrnych a slunecnich elektraren je nekolikanasobne vetsi nez z uhli ci uranu?
Spocital uz nekdo kolik stala treba kilowathodina elektricke energie z nasi prvni atomove elektrarny v Jaslovskych Bohunicich - ta se urcite nikdy nezaplatila (a kolik bude jeste stat Slovensko jeji likvidace?). Bez masivni statni podpory (vsude ve svete) by jaderna energetika neexistovala.
To plati i pro obnovitelne zdroje energie, jejichz podpora je u nas i ve svete zhruba 5-10x nizsi nez u jaderne energie (vyjadreno napriklad v penezich na financovani vyzkumu).

U kazde nove technologie je nejprve cena velmi vysoka, ale pak klesa a klesa. (Lehce si to uvedomite kdyz hledite na monitor vaseho PC z kapalnych krystalu). Dulezitejsi kriterium (z hlediska dlouhodobeho vyhledu) je energeticka navratnost.

S pozdravem

Milan Vanecek
10. 4. 2009

trochu jiny pohled

Jan Ptáček

Problematika popisovana v clanku je zajimava, ale videl bych to trochu jinak. Podle me neni cena technologie v prime umere se znecistenim a zatezi v prirode. Naopak vetsinou tzv. hitech drahe technologie jsou cenene prave kvuli uspore na materialu, efektivnosti ... . Co se tyka lidskych zdroju a zminovane dovolene, tak bych to videl tak, ze je potreba divat se na to globalane. Prose kazdej chce obcas na dovolenou a je tedy uplne jedno jak tyto lidske zdroje jsou ve spolecnosti rozprostreny. Ten projektant by proste delal neco jineho a dost mozna by produkoval hloupejsi vec nez elektrarna.

p.s. Urcite souhlasim s tim,z hlediska ekologie ze je potreba kalkulovat vstupni zatez, ale nemyslim si, ze by to urcovala cena.
Příspěvky 1 - 4 z celkem 4
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »