Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: K čemu vlastně v naší malé zemi potřebujeme vědu?

Václav Hořejší
Vesmír 83, 546, 2004/10
10. 4. 2009

Podstaná je předposlední věta

Článek parafrázuje již mnohokrát omílané téma (ne)důležitosti základního výzkumu v zemi, jakou je ta naše.
V zemi kde, jak svého času řekl profesor Klaus: "Musí knihovna na balkon, když se v bytě maluje. A na balkóně bohužel občas prší." Vše bohužel zatím nasvědčuje tomu, že se bude malovat ještě dlouho a navíc není jasné zda se vůbec maluje. No a zatím co se v bytě udajně maluje, na balkóně dost vydatně prší.

Nechci polemizovat s autorouvou argumentací zdůvodňující k čemu vlastně v naší malé zemi potřebujeme vědu. Obecně s ním naprosto souhlasím. Autor článku, ale podle mne, vystihl podstatu problému až v samotném závěru svého článku. Jde o větu, cituji: "Musíme si ale rozhodně dát pozor na jednu důležitou věc – aby ten „neužitečný“ základní výzkum byl opravdu co nejkvalitnější." Tato věta naráží na fakt, který je asi nejpalčivějším problémem základního výzkumu u nás. A tím je jeho častá "nekvalitnost". Existují samozřejmě výjimky, ale obecný trend je bohužel dost fatální.

Nelze očekávat, že by náš základí výzkum mohl jakkoli zásadněji přispět v oblasti výzkumu lidského genomu, fyziky elemntárních častic, atd. Naší jedinou šancí je nalezení vhodných forem spolupráce se spičkovými pracovišti ve světě nebo zahájení výzkumu v oblastech, které jsou pro nás finančně únosné a současně z nějakého důvodu mimo zorné pole světové vědecké komunity, což zakládá na šanci přijít v daném oboru s něčím novým.

Současná státní podpora vědy (neznám přesná čísla, ale jde o majoritní podíl) ovšem tento přístup do jisté míry blokuje. Důvodů je celá řada:
1. Grantová politika (1) ... neexistuje reálná možnost, jak by mohl získat mladý vědecký pracovník grant, který by plně pokryl jeho projekt na dobu cca 2-3 let. Mladý vědecký pracovník má velice malou šanci (takřka nulovou) získat u nás větší grant.
2. Grantová politika (2) ... prakticky neexistuje žádný fungující mechanismus, který by objektivně vyhodnocoval skutečný přínos probíhajících nebo ukončených grantových projektů. Tato absence jakékoli zpětné vazby mezi tím kdo prostředky utrácí a tím kdo je poskytuje vede bud ke vzniku vědeckých klanů v daném oboru, které dlouhodobě odčerpávají značné prostředky aniž by za ně poskytly očekávaný efekt, nebo vede k naprosté nivelizaci v přidělování prostředků (např. grantové agentury v rámci vysoké školy).
3. Sociální podmínky ... Současný základní výzkum u nás nemůže , až na zcela ojedinělé výjimky, nabídnout vědeckým pracovníkům adekvatní ohodnocení a sociální jistoty, které jsou nutné pro špičkový výzkum.
4. Sociální klima ... V zemi kde zmínka o tom, že se věnujete základnímu výzkumu vede přinejlepším ke shovívavému úsměvu nebo soucitu a v horším případě k pohrdání až averzi (viz. zmiňovaný instalatér v článku) nelze očekávat nějaký výrazný příklon k podpoře základního výzkumu. Dokladem toho je např. poslední opatření vlády, která zvýšila průměrný plat Policii o fantastických 7000,-. Myslím, že tím dala občanům jasně na srozuměnou, koho v této zemi považuje za důležitého. Nechávám zcela stranou problém soustavného nárůstu postmoderních tendencí, které slouží řadě politiků za nástroj jímž zdůvodňují pochybnost základního výzkumu jako takového (hlavně v oblasti přírodních věd).

Chci tím vším říci jedno: Není problémem to, zda v naší malé zemi potřebujeme vědu či nikoli. Problémem je, jak zajistit, aby byla opravdovou vědou se skutečnými výsledky a ne trafikou pro pragmatické a přestárlé "vědecké pracovníky". Až se nám toto podaří, bude vyhráno a věda jako taková si najde zasloužené místo v naší společnosti.

Michal Kvasnička, Praha
Příspěvky 1 - 1 z celkem 1
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »