Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Třikrát ad vkládaná inzerce

Lubor Mojdl, Ivan Novák, Jaroslav Potměšil, redakce
Vesmír 83, 365, 2004/7
10. 4. 2009

EU, Labe, Dunaj, Tesla - přírodovědný časopis neb k máji hesla?

Dovolím si předeslat, že jsem elektrotechnik, nikoli ekolog či ekonom. Nejsem však ani silnoproudař ani radiotechnik. Tak jsem valil oči, kam můj obor v širším smyslu dospěl. Pan Jaroslav Potměšil ze Zbraslavi mne ve Vesmíru 7/2004 jen tak mezi řádky svého příspěvku informuje, že na Labi pozdvihnutém za peníze orgánů EU "středem plavební dráhy bude kabel s vysokofrekvenčním proudem jako zdroj energie pro lodní motory". A já se bláhově domníval, že vrcholem vysokofrekvenční techniky je Žáčkův magnetron a mikrovlnná trouba.
Ale teď vážně. Přistoupil jsem k problému zodpovědně, i když ne tolik jako pan Petr Macháček ve výše uvedeném systematičtějším příspěvku, a dospěl jsem ke smutným zjištěním:
1. Můj oblíbený časopis (kupuju ho a zpravidla i čtu už přes 40 let) neudržel patrně můj všeobecný rozhled na patřičné úrovni.
2. Tento časopis věnuje čím dál tím víc místa inzerci a následně otiskuje kontraproduktivní a obsahově neověřené příspěvky čtenářů z inzerentu protivné lobby. Brzy tedy rozsah inzerce poklesne a cena časopisu vzroste.
3. Redakce časopisu věnuje větší pozornost grafice (to rýpu proto, že nesnáším bílý tisk na černém pozadí, grafika časopisu je vcelku parádní) než obsahu příspěvků. Jinak by zkusila už přede mnou prohlédnout aspoň na webu časopis Vodní cesty, kde je v každém čísle Evropa propojena s podporou EU průplavy (téměř jak náš vzor za Stalinových pětiletek), ale žádné vysokofrekvenční kabely tam lodní motory nenapájejí. Pokud se jedná o převratný objev ze Zbraslavi, zajistila by si redakce včas práva na prioritu jeho publikování. Ale o to nejspíš nepůjde. Spíše půjde o nepozorné redigování následně potvrzené i údajem v jinak bezvadném článku 50 let CERN (Vesmír 9/2004); cituji pod obrázkem ze strany 503 "vytvářejí magnetické pole intenzity 8,4 tesla". (Nevím jak kdo, ale já bych jednotku Tesla spojoval s magnetickou indukcí.)
Závěrem tedy, nebojme se vrátit k Vesmíru pro studenty středních škol, ale zaručme mu textově i koncepčně úroveň středoškolských profesorů. Budou-li ho studenti číst a kupovat (v roce 1960 jsem na gymnáziu podlehl nabídce i já), odpadne spolu s placenou reklamou i toto dohadování.
Milan Merkl
10. 4. 2009

+----->Problém podpisu

Petr Macháček
Doufám, že když s bratrem odebíráme Vesmír společně, neporušil jsem tím, že jsem se přihlásil na web Vesmíru, zákon. Pro jistotu se hned odhlásím -- ovšem pokud mám právo používat stejný přístupový kód jako bratr, potřebuje diskuse vylepšit program, abych se mohl podepsat svým jménem a nepodsouval své názory bratrovi. (Ostatně, jak je to s přístupem na web u početnějších rodin, odebírajících Vesmír, u škol, ústavů a knihoven?)
Honza Macháček
10. 4. 2009

Alibismus nebo špatná paměť?

Petr Macháček
Obávám se, že distancovat se od kampaně Přátel přírody proti jezům na Labi redakce Vesmíru jen tak nemůže. Ony vložené reklamy, za jejichž obsah redakce nezodpovídá, přece následovaly po článku Miroslava Farského a Jaroslava Zahálky ,,Labe mezi Střekovem a Hřenskem`` z Vesmíru 10/2003, čísla, které dokonce vypadalo, jako by Labe bylo jeho hlavním námětem (Pavla Loucká: ,,Labe``, Aleš Vorel: ,,Labští bobři a loňské povodně``). Nějak se tehdy nenašel nikdo, kdo by přispěl chvalozpěvem na budování labských jezů -- a přestože to nemusí být vina redakce, nemaje vnitřních informací, nemohu ani vyloučit, že redakce se článek od někoho z příznivců nových jezů získat pokoušela, měla by redakce aspoň zodpovídat za to, že článek Miroslava Farského a Jaroslava Zahálky snůškou polopravd a lží není. Jedinou reakcí na onen článek, kterou jsem ve Vesmíru našel, pak byl dopis Mariana Páleníka (z hnutí Přátelé přírody), otištěný ve Vesmíru 12/2003. Opět, pokud se nikdo z příznivců nových labských jezů neobtěžoval na článek o jejich nevhodnosti reagovat, redakce za to nemůže, ale pokud by snad nějaká kritická reakce skončila v redakčním koši, bylo by to se zodpovědností za jednostrannou kampaň vážnější; tak či tak lze z otištění textu Mariana Páleníka (bez redakčního komentáře) soudit, že přináší informace, které redakce Vesmíru považuje za hodnotné (a s nimiž patrně souhlasí). Připojit posléze k Vesmíru petici proti výstavbě jezů byl od Přátel přírody logicky další krok a v návaznosti na Vesmír 10/2003 to vypadalo spíše jako jejich společná akce s Vesmírem než jako placená inzerce, na názorech redakce nezávislá.
Na základě informací načerpaných z předchozích Vesmírů jsem proto petici proti jezům na Labi ochotně podepsal, a nad Vesmírem 7/2004 jsem si následně aspoň na chvíli připadal jako idiot. Svým způsobem je to poučná lekce kritického myšlení a újma na sebehodnocení, již jsem utrpěl, nemusí, konec konců, být zas tak velká -- pokud nechci věnovat čas a úsilí podrobnému hledání důležitých informací, mohu si střelit od boku, že když kritici vkládané inzertní přílohy Vesmíru nereagovali a nereagují na výše zmíněné texty, buďto se jim nedostává argumentů pro polemiku s čímkoli jiným než se stručnou peticí nátlakového spolku anebo osvědčují vlastní intelektuální nedostatečnost tím, že si jich prostě nevšimli a nečetli je, takže jsem podpisem petice zas tak velkou chybu neudělal, -- ale to, jak si redakce jednoduše myje ruce, mě znechutilo. Jde čistě jen o selhání paměti, kdy nikdo v redakci již neví, o čem psal Vesmír před půl rokem, anebo je možné, aby i recenzním řízením Vesmíru prošlo něco, k čemu se později redakce odmítne hlásit? A kde přesně na cestě od článku přes dopis čtenáře k placenému inzerátu překročila kampaň proti jezům na Labi hranice redakční zodpovědnosti?
Honza Macháček
10. 4. 2009

Vkládaná inzerce

Pavel Mužík
Musím se přiznat, že mi tato vkládaná inzerce také zarazila. Souhlasím s tím, že text na vloženém letáčku byl směsí lží a polopravd. Chápu i vysvětlení redakce, ale: 1. redakce má možnost stanovit si podmínku, že podobné vkládané texty budou výrazně označeny, např. "Inzertní příloha - redakce neručí za pravdivost textu" nebo nějak podobně; 2. časopis má převážně přírodovědné zaměření. Domnívám se proto, že řada čtenářů má především přírodovědné vzdělání a odborným technickým otázkám nerozumí. Když jsou jí pak předkládány v seriózním časopise (i když jen ve formě vkládané inzerce) informace o škodlivosti nějakého projektu pro životní prostředí, pravděpodobně je to postaví do role odpůrců takového projektu. Aniž by přitom ověřovali pravdivost uváděných informací a závěrů. Osobně se domnívám (na základě svých prozatímních zkušeností), že ekologičtí aktivisté jsou škůdci. A že škodí nejen technickým projektům, ale často i lidem a přírodě vůbec. A moc nezáleží na tom, zda to dělají proto, že za to dostali od někoho zaplaceno, nebo jen z vlastní hlouposti.
Příspěvky 1 - 4 z celkem 4
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »