Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: O scientizmu (opakování)

Ivan M. Havel
Vesmír 76, 603, 1997/11
10. 4. 2009

Vážený pane kolego,

děkuji za obšírnou reakci na moji esej o scientismu. Jakmile ji přečtu ještě jednou a pečlivěji, odpovím Vám podrobně.

Zatím jen to, že nejdete z křížkem po funuse, naopak - kolegové filosofové v CTS (například Josef Moural) se k tehdy mnou prezentované otázce scientismu (co to je, zda to existuje a pokud ano, zda je to dobré) vrátili a měli jsme na to téma i seminář. I jim dlužím odpověď.

Na jedné straně mě potěšilo a těší, že to trochu rozvířilo hladinu a leckoho donutilo k zamyšlení. Na druhé straně jsem si uvědomil, že esejistická - tedy zkratkovitá, přehánějící, provokující a hravá - forma, jaké užívám v editoriálech, není vhodná pro závážnější diskusi na téma související s filosofií a sociologií vědy. V takové diskusi je totiž legitimní brát druhého za slovo, což s chutí dělali všichni mí oponenti. Někteří, včetně Vás, za ta slova navíc dosadili své vlastní vžité významy.

Je tedy na mně, abych řekl jasněji, jak jsem to myslel a bude to možná chvilku trvat. Jsem rád, že jste se podepsal "Scientista Luboš", protože Vás vezmu za slovo a nebudu si muset neexistující scientisty vymýšlet.

S pozdravem
Ivan M. Havel
10. 4. 2009

Vazeny pane docente, :-)

pravdepodobne pisu otravne a s krizkem po funuse, takze muzete ten dopishned smazat, ale tyka se Vaseho textu "O scientismu (opakovani)".

Netajim se tim, ze se k scientismu (i ve forme, v jake ho definujete) hlasim, a pokud ma byt vniman jako nalepka, povazuji jej za pozitivni nalepku. ;-) Nedivim se tomu, ze reakce na Vas puvodni text o scientismu byly pestre. Prece jen ten text neni natolik jednoznacny, aby vedl jen k jedne interpretaci. Take jsem uplne nepoznal, na koho a co ten text utoci.

Vetam lze dat interpretaci takovou, ze utocite na neco, co se spiseshoduje s nabozenskym dogmatismem a ve vede jiz davno neexistuje, ale take jim lze dat takovou interpretaci, ze vlastne utocite na vsechny vedce; nikoliv vsak individualne, nybrz kolektivne, jak je vysvetleno na konci. Cili podle teto druhe interpretace utocite na vedu jako takovou a jeji
zakladni principy.

Nejprve k one "definici" scientismu, v niz predkladate ctyri teze, ktere vzapeti oznacujete za zacarovany kruh atd. Podle me o zadny zacarovany kruh nejde: (4) je v zasade ekvivalentni (1), (3) je jen zesilena varianta (1) a i (2) je v zasade jen jakysi predpoklad toho, aby (1),(3),(4) mely smysl. Kazdopadne tyto teze tvori rigidni strukturu. V teorii relativity (nebo v jakekoliv jine soustave myslenek) mate take mnoho tezi, ale jsou
uzce svazany mnohymi vazbami. Znamena to, ze jsou tvrzeni teorie
relativity trivialni nebo ze tvori bludny kruh?

Zcela spravne rikate, ze takove vymezeni podstatne zavisi na tom, co rozumite vedou a co pravdou. :-) Je samozrejme, ze pokud do pravdy zahrneme eticke nebo politicke otazky, tak o nich veda nerozhoduje a teze by byly chybne. Je tedy take zrejme, ze pokud jde rec o vede, pravdou je asi minena pravda ve vedeckem smyslu, tj. jakasi abstraktni vnitrni vlastnost tvrzeni nebo teorii o svete realnych jevu nebo rozumovych
konstrukci, ktera ono tvrzeni ci teorii bude posilovat v naslednych experimentalnich nebo rozumovych zkouskach. (Je asi trochu hloupost definovat pravdivost, protoze slova uzita v definici jsou ve skutecnosti komplikovanejsi nez pravdivost sama.)

Souhlas s temi tezemi (ani s dalsimi principy vedecke metody) samozrejme nestaci k tomu, aby nekdo byl schopen spravne poznavat pravdu nebo stat se skvelym vedcem, ale to snad take nikdo netvrdi; k tomu je (bohuzel?) treba i nejaka ta inteligence a snad i hromada prace. Celkove ale nechapu, co
Vas na tech tezich (ktere jste si jeste navic sam sestavil) tak provokuje. Ty teze jsou jen ctyrnasobne zopakovanou ekvivalenci mezi (vedeckou) pravdou a cilem vedy. ;-)

Neni v tom zadny zacarovany kruh, ktery by mohl vedu degradovat.
Predstavte si, ze nemluvite o vede a pravde, ale treba o rohlicich a pekarich. Teze jsou

(1) pekar pece rohliky
(2) rohliky jsou jedina mnozina peciva
(3) pekar jediny pece rohliky
(4) rohlik je to, co pece pekar

A, hned tu mame bludny kruh, ze ktereho muzeme zcela analogicky
vydedukovat, ze pekari jsou kadrovaci a nestoji za nic. :-) Ja si to samozrejme nemyslim. Podle me je jakykoliv bludny kruh jen fantazii. Co se tyka "bootstrapu", myslim, ze je naprosto nepochybne, ze clovek musi trochu rozumet tomu, co je pravda, aby mohl rozumet vede (nebo ji dokonce delat), a stejne tak musi trochu rozumet vede, aby poznal nebo ocenil (vedeckou) pravdu.

Uz jsem rekl, ze zde neni zadny kruh, jen jedno tvrzeni recene redundantne ve ctyr ruznych formach. Myslim, ze tu neni ani spirala; spiralu bych videl v pripade, ze by se neco priblizne opakovalo jako funkce nejake promenne, napriklad casu (podobne jako kdyz komunismus byl povazovan za prvobytne pospolnou spolecnost, ovsem na vyssi urovni). Nic takoveho nevidim. Nedokazu rici ani o jednom stadiu v historii vedy, zda se nachazela v pozici teze (1), (2), (3) nebo (4).

Opravdu si myslim, ze (vedeckou) pravdu poznava jedine (idealni) veda. Muzete si predmety a podmety propermutovat podle vlastni chuti. ;-) Nevidim v tom nic omezujiciho, nic kadrujiciho. Mohu (idealni) vedu definovat presne tak, ze poznava pravdu. Tak i cinim. Tohle jsou samozrejme jen filosoficke reci na obecne urovni. Hlavni otazkou, ktera
musi nasledovat, je, jak ma tedy ta opravdova idealni veda, ktera hleda pravdu, vypadat a fungovat, a samozrejme jeste dulezitejsi: ktera vedecka hypoteza je spravna a ktera nikoliv. :-)

Ja si nemyslim, ze v soucasne realne (svetove) vede je neco zasadne spatneho, tykajiciho se metod selekce pravdy atd., a tudiz pochopitelne citim, ze realna veda ma blizko idealni vede. Souhlasim s Vasim vyrokem (s kterym Vy sam asi nesouhlasite), ze vsechno, co se tvari jako veda, ale neni veda, je neveda, pseudoveda, paveda nebo antiveda. ;-)

Ja opravdu nechapu, jak jinak mam chapat nevedu, nez jako to, co neni veda. Jestlize o necem reknu, ze je to paveda, neveda nebo antiveda, tak tim minim prakticky totez, jako kdyz reknu, ze si myslim, ze to neni korektni zpusob hledani pravdy, pripadne ze to neni pravda. :-) A take je pravda, ze pokud veda jednou neco pozna a otestuje, pak vsechno ostatni, co dava ke stejne tride otazek jine vysledky, je chyba, nesmysl, vymysl, podvod, fales nebo lez. Jak jinak?

Dalsi veta: "My, vedci, experti na pravdu, jsme jedini, kdo ma pravo tridit zrno od plev." Ale samozrejme. ;-) Pokud slovem "vedec" minim "idealniho vedce", tedy cloveka, ktery spravne a poctive hleda pravdu, pak naprosto souhlasim s tim, ze vedci jsou jedini, kdo ma opravdu "pravo" tridit vedu (a pravdu) od nevedy (a nesmyslu, vymyslu a podvodu).

Mam dojem, ze Vy s temito vetami nesouhlasite, mne ale pripadaji jako tautologie. Co se tyce pravdy ve vede, pripada mne, jako kdybyste chtel, aby nevedci, laici nebo kdokoliv meli mit priznano pravo rozhodovat o tom, co je pravda, a meli stejny hlas jako vedci. ;-) Ale to snad si ani nemyslite. Kdyby bylo na nevedcich, celkem urcite bude zamitnuta teorie relativity, asi take evolucni teorie a nejspise i kvantova mechanika, nehlede na to, ze v kazdodennich zivotech lidi jsou jeji vysledky vsudypritomne. Zato by se vratila homeopatie, proutkareni, kreace, mozna i zivocisny magnetismus, lecitele a carodejnice vubec. :-) Ano, tohle jsou plevy a veda je to, co dokaze oddelit zrno od plev.

Tato forma demokracie je ve vede nepripustna, pokud ma veda vubec fungovat; smysl vedy je v podstate pouze v tom, aby oddelovala spravna tvrzeni od nespravnych tvzeni, nesmyslu, pover, lzi a podvodu. To, cemu rikate "kadrovani", je ve skutecnosti hlavnim ukolem vedy, s kterym veda stoji a pada. ;-) Kdyz reknu A, je to totez, jako kdyz reknu non(non A). Kazde vedecke tvrzeni je zaroven "konstruktivni" a zaroven "destruktivni", jelikoz popira tvrzeni, ktera jsou s nim v rozporu. Muze se to zdat komukoliv netolerantni, diskriminujici atd., ale bez teto vlastnosti tvrzeni vubec neni vedecke a nema smysl.

Tvrzeni muze byt pravdive i v pripade, ze za nim stoji jen jeden clovek (nebo vubec zadny) a mechanismus individualniho rozhodovani jednotlivce z oboru, zda je tvrzeni pravdive, vubec nesmi souviset s nazory ostatnich lidi; napriklad ohlizeni se na vysledky jinych je jednim z nejvetsich moznych hrichu experimentalniho fyzika (prectete si treba Feynman, To snad
nemyslite vazne, Kargokulticke vedy). Samozrejme, ze nakonec je "globalni" nazor na danou otazku "urcen" hlasem vedecke verejnosti a zvlaste autorit (a vedci nizsi urovne obcas lepe udelaji, kdyz si utvori nazor podle nazoru lepsich vedcu), ale to je az pote, co byla dana teorie proverena naprosto neosobnimi mechanismy vedy samotne.

Pisete, ze "vite dobre, ze fyzika nam dnes predklada experimentalne overena tvrzeni, ktera pred par desitkami let byla ostouzena jako nevedecka". Ja to "nevim dobre". :-) Mohl byste mne dat nejaky priklad? Samozrejme, ze obcas se nektery vedec zmyli (nebo nestaci) a oznaci chybne za nespravnou (nebo nevedeckou, to je uplne jedno) teorii, ktera je ve skutecnosti spravna, coz se za cas vzdycky ukaze. Einstein treba nechapal
kvantovou mechaniku, ackoliv se o jeji zrod zasadil. Pauli "vyvratil" v50.letech Yang-Millsovy teorie poukazem na to, ze predpovidaji nepozorovana pole nekonecneho dosahu.

Veda vubec casto postupuje metodou pokusu a omylu. Vzdycky existuje riziko, ze se vedec myli, ale u urcitych otazek to riziko je (jak verim) male a i historicka zkusenost podle meho jasne ukazuje, ze ve sporech vedce s okolim ma pravdu vetsinou vedec. To souvisi s tim, ze tak vicemene vedce i definuji, a proto rikam, ze vedcem byl Galileo a nikoliv prokurator v jeho cause. :-)

Dobry vedec je prave ten, ktery je schopen spravne vyhledavat spravne teorie, pripadne pro ne hledat vhodne experimenty a potvrzovat je a objevovat tim nove a netusene obzory. Cim vice zasadnich chyb v soudu dany clovek udela, tim horsi je vedec (a tim mene je vedec). Mne pripadaji tyto vety opravdu jako tautologie. Kdyz to reknu extremne, idealni vedec pozna
o kazde teorii spravne, zda je pravdiva, nebo nikoliv, a tudiz
pochopitelne nikdy nemuzete vyvratit, ze idealni veda poznava jedinou idealni pravdu, protoze je to naprosta samozrejmost. Skvelym vedcem muze byt i nekdo, kdo vubec neni jako vedec placen; mame i priklady. Ale nekteri lide postradaji i zakladni vedeckou poctivost nebo elementarni znalosti, a tak si lze byt casto prakticky zcela jisty, ze nedelaji vedu (a nerikaji pravdu).

Neco jineho je, pokud si opravdu myslite, ze ve vede mohou byt naprosto odlisne pravdy o teze veci. Ve fyzice podle vseho, co jsme poznali, se svet chova podle urcitych zakonitosti a kazde dve castecne pravdy jsou nakonec sjednoceny do pravdy uplnejsi. Alternativni teorie o teze tride jevu, ktera dava jine predpovedi nez (spravna a overena) vedecka teorie, je tedy nutne chybna teorie.

Kdyz reknu o teorii nebo jejim siriteli, ze je nevedecka, minim tim obvykle neco konkretnejsiho, nez jen to, ze je ta teorie chybna. Obvykle jde o to, ze ten clovek nerespektuje zakladni principy vedecke metody, jako napriklad objektivni rozhodovani mezi nekolika variantami bez ohledu na nejake citove predsudky, soulad teorie s jiz overenymi teoriemi, vyvratitelnost vyroku atd.

Ke zmince o tom, ze neutocite na konkretniho vedce, ale na "ideologii". To je podle meho spatne. Naopak, ta "ideologie" je tou hlavni vlastnosti, diky ktere je veda plodna. Utok na "ideologii" je ve skutecnosti utokem na vedu jako takovou. Pokud ma vyznam na neco utocit, musi to byt adresne. Napriklad musite rici "princip, podle ktereho musi byt experimentalne vyvracena hypoteza opustena, je nezadouci a diskriminacni" :-). Nebo "Edward Witten by mel krome superstrun zkoumat i senzibilni superproutky".

K poslednimu odstavci. Hledani pravdy je jedna ze zakladnich vlastnosti, diky ktere je clovek clovekem, a nynejsi vedecky obraz sveta je jednim z nejvetsich vysledku lidstva. Jestli muze byt clovek kvuli necemu pysny na to, ze prislusi k tomuto zivocisnemu rodu :-), tak prave diky teto stavbe vedy. Ti, kteri jsou pruzne mysli a tvoriveho ducha, ve Vasem bludnem kruhu neuviznou proto, ze vedi, ze zadny takovy kruh neexistuje. :-)

Snad se na me nezlobite, ze jsem to napsal vse primo. ;-)

Zdravi a uspechy preje
Scientista Lubos
Příspěvky 1 - 2 z celkem 2
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »