Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Homicida a genocida: pokus o vysvětlení 2.

Jan Zrzavý
Vesmír 81, 268, 2002/5
10. 4. 2009

Malá replika Zrzavému

Přiznám se, že jsem četl reakci Jana Zrzavého na můj článek s údivem nad její úrovní. Kromě osamělého chybného argumentu se skládá výhradně z absurdit a osobních výpadů. Původně jsem chtěl rezignovat na jakoukoli reakci, ale z úcty ke zmíněnému opuštěnému argumentu jsem se rozhodl vyjádřit se, tím spíš, že tenhle argument umožňuje prezentovat, o co jde, s nebývalou průhledností.
Nejdříve k absurditám a výpadům, ať máme tuto smutnou histoii za sebou. Třeba tato pasáž: "Záměrem obou článků [o homicidě a genocidě] bylo i rozběsnit určitý druh čtenářů - tento cíl byl splněn mírou vrchovatou. Nedokládá to jen text M. Kanovského, ale především rozsáhlá, zčásti i anonymná korespondence, které se mně i redakci Vesmíru dostalo; až člověka překvapí, kdo všechno vlastně Vesmír čte". Účel této pasáže je zřejmý - spojit můj článek se zlovolnými, anonymními, zuřivými výpady a klasifikovat jej jako běsnění. To skutečně není potřeba dál komentovat.
"Vyčítá-li mi Kanovský užití nevědeckých termínů jako 'rodičovská psychika' či 'vkus', rád bych zdůraznil, že vědecký článek by měl každý snadno poznat na první pohled podle toho, že není česky". Nebudu vůbec prodlévat u typicky středoevropské pompézní, no o to trapnější světáckosti, nepřipouštějící možnost vědecké produkce v českém jazyce, ale přejdu přímo k věci: nevyčítám Zrzavému, že zmíněné termíny jsou nevědecké, ale jenom to, že jsou vágní. A mimochodem: populárně-vědecký diskurz dle mého názoru nemůže snižovat nároky na přesnost, právě naopak - obracíme.li se ke čtenáři, který nemá příslušné speciální poznání, měli bychom být o to přesnější. Přesnost, po které volám, nespočívá v užíváni vědeckého žargonu, ale v jasných a zdůvodněných formulacích. Zrzavého termíny se však spoléhají jenom na intuice a povrchní předsudky - proto jsem proti tomuhle spůsobu jejich užívání, a ne proto, že nejsou "vědecké".
"Tolik k zásadnímu hermeneutickému nedorozumění - až se člověk diví, jak humanitní učenci, kteří se živí především porozuměním a výkladem textů, selhávají v tak prostých úkolech, jako je poznat, co bylo míněno jako fór". Je zřejmé, že Zrzavého představy o humanitních a sociálních vědách jsou krajně bizarní, neřku-li trapné. Zdálo by se, že jejich paramenem jsou milé české komedie z učitelského prostředí. A pokud jde o fóry: skutečně jsem nezaznamenal, že Zrzavého článek byl míněn jako fór, ale bude mít asi pravdu - nejlepší by bylo nebrat ho vážně.
"Pokud jde o porozumění tomu, co jsem napsal, dosud užívaná zkouška studentkou zjevně nepostačuje a budu ji muset doplnit o zkoušku antropologem". Bez komentáře - člověk se může jenom divit, kam až dokáže poklesnout úroveň Zrzavého textu.
"Pŕedstava polepšených freudistů", kteří by pak "mohli začít usilovat o moje křeslo" Zrzavého nevábí. Zjevně je každá psychologie pro Zrzavého buď freudizmus, nebo polepšený freudizmus. S těmito představami je skutečně nabíledni, že na Pokud jde o memy: je úplně absurdní zařazovat mezi ně znalost češtiny. A kromě toho, zdaleka není jisté (třebaže to Zrzavý dogmaticky tvrdí), že národní příslušnost automaticky vede k zdílení idejí. Již dlouho víme, že subkulturní prostředí je v tomto ohledu důležitější. Aby to bylo jasné i Zrzavému, uvedu ještě lapidárnější příklad: kolik memů sdílejí český hacker a rakouský hacker ve srovnání s českým hackerem a českou hospodyní?
"Darwinizmus je 'metafyzický výzkumný program'... protiže všechno, co pozorujeme, mohlo vzniknout přírodním výběrem a je věcí našeho... inu, vkusu, zda takové vysvětlení akceptujeme či nikoliv". Ubohý Darwin! Ten teda dopadl! Stěží bychom našli bláznivější tvrzení, dokonce i v Zrzavého textu, který jimi mimořádně oplývá. Chtěl jsem na toto místo vsunout dlouhý citát Darwina, který by jasně ukázal, že jeho argumentace je kombinací deduktívní logiky a empirických zjištění, no bylo by to zbytečné. Zrzavý neřekl nic nové: úmorně opakuje totéž, jakoby opakování mohlo nahradit argumentaci.
Argument "květin a motýlků" je jediným argumentem Zrzavého repliky. Od trapných výpadů a bizarních tvrzení se dostáváme ke zřetelné formulaci. Formulace je skvělá, no samotný argument bohužel nesprávný.
Proč? Zrzavý ukazuje, že můžeme legitimně zastávat a dokonce testovat evoluční, ultimativní hypotézu "květiny jsou barevné kvůli lákání motýlků", aniž bychom potřebovali proximativní mechanizmy (pigment, biosyntetické dráhy), které vedou ke vzniku barevnosti a kterých se dožaduje "povstavší" Kanovský. A Zrzavý formuluje zcela správný závěr: "pokud je možno testovat ultimativní hypotézy nezávisle na hypotézách proximativních, potud je čistě ultimativní věda legitimní". Tento závěr je absolutním vrcholem Zrzavého repliky a stěží dokáže říct něco brilantnějšího.
Z tohoto brilantního argumentu se však dá logicky odvodit, za jakých podmínek nebude platit - jestliže není platná premisa, padá i závěr. Jestliže se ukáže, že "ultimatívní hypotézy se nedají testovat nezávisle na hypotézách proximativních", pak platí, že "čistě ultimativní věda není legitimná". Padnou i ostatní závěry, které se z něj dají odvodit, například: "Mezi barvou květin, vlčími zuby a lidským chováním není z tohoto hlediska absolutně žádný rozdíl".
Představme si tedy následovnou situaci: chceme testovat ultimativní hypotézu, že květiny jsou barevné kvůli lákání motýlků. Sada experimentálních pozorování ukáže, že květiny toho samého druhu si vyvíjejí příslušnou barvu na základě toho, jací motýlkové se v jejich prostředí vyskytují. Zjistíme taky, že to nedělají jen zcela mechanickým kopírováním: když tisíckrát pouštíme vedle květiny padajíci list, ta ho ignoruje, a stačí jediný výskyt motýlka, a květina reaguje. Odkud květiny "vědí" rozeznat motýlky od padajících listů? A jak vlastně máme testovat nebo pouze formulovat ultimativní hypotézu nezávisle od proximativních procesů? Kruciální je tahle úvaha: můžeme zcela bez obav říct, že barevnost květin je tu kvůli lákání motýlků. Takový výrok bude zcela jistě pravdivý. Potíž je v tom, že bude také zcela jistě triviální, poněvadž není možné ho empiricky testovat bez přihlédnutí na proximativní mechanizmy. V prvním příkladě jsme měli k dispozici přímý kauzální řetězec od genů ke konkrétním barvám. Proximativní mechanizmy sehrávají kauzálne triviální (třebaže důležitou) roli jakou součást tohohle řetězce. V druhé příkladu nemáme k dispozici přímý, ale toliko nepřímý kauzální řetězec: geny programují dispozice, a tyto dispozice nejsou součástí kauzálního řetězce, ale tvůrcem zcela nového kauzálního řetězce. Je zřejmé, že tyto dispozice jsou rozhodující.
Ať by to bylo jakkoliv, je úplne zřejmé, že čistě ultimativní hypotéza se sice dá formulovat, no nedá se testovat. V každém experimentu máme do činění s komplexním chováním, produktem interakce dispozic s prosředím. Ultimativní hypotéza nemá testovatelné predikce bez přihlédnutí na proximativní mechanizmy. V tom případě je čistě ultimativní věda o chování květin nelegitimní, zcela podle Zrzavého závěru. V tom případě podobnost v chování prvních a druhých květin není rozhodující. V tom případě platnost první přemisy Zrzavého argumentu padá, a s ní padá i veškerá jeho argumentace. V tom případě neplatí, že "chování lidí je z tohoto hlediska naprosto stejné jako barva květina či vlčí zuby". V tom případě, opakuji ještě jednou, výlučně ultimativní věda o lidském chováni sociobiologie končí.
Příspěvky 1 - 1 z celkem 1
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »