Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Dřevem místo uhlím

Vladimír Wagner
Vesmír 96, 336, 2017/6
3. 8. 2017

2.

Filip Holub, e-mail: Luciaholubova@email.cz

Snad bych ještě doplnil, že je důležité nejen to jak zdroj elektrické energie působí na životní prostředí a jak působí případná doprava paliva, ale i to jak samotná výstavba zdroje působí na životní propstředí.

Máte pravdu v tom, že dobrým řešením je zvolit vhodný mix zdrojů elektrické energie. Avšak neméně důležité je naučit se šetřit s elektrickou energií.

1. 8. 2017

nic moc

Filip Holub, e-mail: Luciaholubova@email.cz

Článek se moc nelíbí, především tato pasáž, která je jen náznakem bez dalšího podložení:

Je však otázka, zda dovoz dřeva ze zámoří a jeho spalování ve velkých elektrárnách, ke kterému tento zákon vede, nejsou ve skutečnosti ekologicky škodlivější než spalování uhlí. To nemluvím o situaci, kdy by toto spalování pelet mělo nahradit výrobu elektřiny v jaderných blocích, jejichž uzavření v Německu prosadily právě zelené aktivistické skupiny.

Chybí mi řešení nebo nějaký závěr. Biomasa je ve velkém špatná, uhlí je špatné, jádro je špatné, fotovoltaika je špatná, větrníky jsou špatné i vodní elektrárny jsou špatné. Co s tím?

Pokud tento článek srovnám s jinými články ve vašem časopisu, tak musím konstatovat, že se moc nepovedl.

odpověď autora:

Trochu mě zarazilo, že čtenáři chybí v mém článku řešení situace, kterou formuluje otázkou: „Biomasa je ve velkém špatná, uhlí je špatné, jádro je špatné, fotovoltaika je špatná, větrníky jsou špatné i vodní elektrárny jsou špatné. Co s tím?“ Odpověď na ní je totiž již na jeho začátku. Tam píši, že každý zdroj má z ekologického hlediska svá negativa a pozitiva. A obecné nálepkování jednotlivých zdrojů jako čistých (dobrých) a špinavých (špatných) je nesmyslné. Míra ekologické zátěže z daného zdroje závisí na způsobu jeho využívání a nejen geografických podmínkách v daném regionu. Snížení celkové ekologické zátěže se dá dosáhnout lépe efektivním a vhodně sestaveným mixem, než prosazením zdroje, kterému dám nálepku „čistý“.

Využití biomasy je velmi vhodné v místech, kde je dostatek zdrojů zemědělského a dřevařského odpadu a při její dopravě na spíše kratší vzdálenosti. Silné stránky fotovoltaiky se projevují v decentralizované podobě na střechách a v místech, která se nedají jinak využít a mají dobré sluneční podmínky. Větrné zdroje pak ve větrných oblastech, například pobřeží Baltického a Severního moře. Zároveň je třeba zvážit míru těchto dvou zdrojů v energetickém mixu, protože se v rozsáhlém regionu každý z nich často chová jako jedna velká elektrárna. Vodní zdroje jsou vhodné v místech, do kterých zapadnou a mohou plnit i další funkce. Míra ekologických dopadů fosilních zdrojů je silně závislá na druhu a kvalitě paliva a míře vyčištění škodlivin a velikostí emisí škodlivin i oxidu uhličitého. A také ekologických dopadech jejich těžby. Jaderné elektrárny mají také své ekologické dopady spojené s těžbou a zpracováním uranu, přepracováním vyhořelého paliva a nakládáním s jaderným odpadem. Naopak mají při provozu velmi nízké emise škodlivin a téměř neprodukují oxid uhličitý. Energetický mix by se měl tvořit podle reálných vlastností zdrojů a podmínek v daném regionu a ne podle přisouzených nálepek.

Využívání biomasy v elektroenergetice je odůvodňováno hlavně potřebou snížením emisí oxidu uhličitého. U uváděného příkladu masivního nahrazování uhlí spalováním biomasy už nestačí zdroje z odpadu, ale ve velkém se spaluje dřevo. Využívání vzrostlých stromů vede k tomu, že cyklus koloběhu oxidu uhličitého je v tomto případě i velmi dlouhý. Biomasa je tak bezemisní zdroj pouze na papíře. Pokud je tedy nutné kvůli ekologickým dopadům, rychle snížit produkci oxidu uhličitého v elektroenergetice, ztrácí takové spalování lesů smysl. Spalování biomasy není také prosto emisí zdravotně závadných škodlivin. Transport velkých objemů dřeva na velké vzdálenosti znamená využití prostředků, které většinou spalují fosilní paliva. Pokud by opravdu nastal masivní přechod k využívání této možnosti pro nahrazení uhelných a jaderných zdrojů, existuje velké riziko, že potřebné množství se bude muset dovážet z málo rozvinutých zemích, kde se bude dřevo těžit neudržitelným způsobem. Toto jsou hlavní důvody, proč masivní náhradu uhlí a jádra spalováním dřeva nepovažuji za ekologickou cestu.

Vladimír Wagner

9. 6. 2017

Fotosyntéza není to pravé pro výrobu elektřiny

Jiří Šoler, jirisoler@hotmail.com

Článek zkoumá využití biomasy, zejména dřeva, pro výrobu elektřiny. Přitom primární proces, který využívá sluneční záření, je fotosyntéza, účinnost další výroby je limitována účinností tohoto procesu. Obávám se, že nízká energetická účinnost fotosyntézy nedovoluje její efektivní využívání pro výrobu čisté energie včetně elektřiny (na rozdíl od produkce potravin, kde je nezbytné).

V článku Ivana Beneše Energetika na rozcestí (Vesmír 89, 102, 2010/2) je provedeno srovnání energetické účinnosti různých metod:

Z hektaru zemědělské půdy získáme ročně biomasu s energetickým obsahem 40 až 100 MWh, podle typu plodiny. To je méně než 1 % slunečního záření, které na tuto plochu za rok dopadne. Při zpracování biomasy a následném spalování získaného paliva vznikají další ztráty. Při účinnosti výroby elektřiny 25 % tak získáme z hektaru za rok 10 až 25 MWh elektřiny, tj. při tržní (nedotované podle zákona o OZE) ceně 1400Kč/MWh hodnotu 14 až 35 tisíc Kč/ha. Naproti tomu fotovoltaická přeměna sluneční energie je až o dva řády účinnější. Z hektaru lze získat v podmínkách ČR 750 až 1000 MWh/r elektřiny v tržní hodnotě 1050 až 1400 tisíc Kč/ha. Využití přímé přeměny lze srovnat s hodnotou služby ekosystémů, jež byly hessenskou metodou vyčísleny podle různých typů půd a mají hodnotu 1400 až 10 000 tisíc Kč/ha.

Pokud vezmeme srovnání v energetických jednotkách, které není ovlivněno cenami, dotacemi asi ideologií, je v našich podmínkách fotovoltanika asi 100x účinnější - obrázek 5 v tomto článku srovnává obě metody s dalšími možnostmi. Samozřejmě využití fotovoltaniky v prosluněnějších regionech (pouště) a využití účinnějších článků by vedlo ještě k lepším výsledkům.

Výroba elektřiny ze dřeva není ničím jiným, než převodem "problému" emisních plynů do jiných zemí, vlastě další formou neokolonialismu. Souhlasím s autorem, že takový postup není ideální.

Příspěvky 1 - 3 z celkem 3
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »