Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Arktida mladá a živá

Josef Svoboda
Vesmír 96, 44, 2017/1
31. 1. 2017

Astronomické údaje v článku

David Kománek, komanek@volny.cz

K jinak hezkému a zajímavému článku si dovolím mít tři připomínky souvisejicí s astronomickými údaji: 1. Hvězdy, které během denního i ročního zdánlivého pohybu po obloze nezapadají (cirkumpolární hvězdy) nejsou od těch ostatních odděleny polárním kruhem. Pozorovatel na libovolné zeměpisné šířce (pomiňmne hraniční případ přesně na rovníku) pozoruje určité množství hvězd s touto vlastností, čím větší je zeměpisná šířka, tím větší část oblohy "nezapadá" a tím více takových hvězd vidí, na pólu pak jsou cirkumpolární všechny viditelné hvězdy. Několik cirkumpolárních souhvězdí pozorujeme bez problémů i u nás v ČR. 2. Nevím, zda je dovoleno mluvit o (nebeském) polárním kruhu na obloze jakožto průmětu polárního kruhu, ale v astronomii to není zvykem. Jedná se o rovnoběžku na zemském povrchu a její průmět na oblohu (narozdíl např. od rovníku) dle mého názoru žádné speciální použití nemá. 3. Pod obrázkem č. 2 je napsáno, že Polárka v souhvězdí Malého medvěda je nejjasnější hvězdou oblohy. To není pravda. I kdybychom brali v úvahu jen severní noční oblohu, řada hvězd je jasnějších. Polárka je trojhvězda, jejiž nejjasnější složka je proměnná hvězda, s celkovou zdánlivou hvězdnou velikostí průměrně cca 2 mag., v době starořeckých mořeplavců byla zřejmě ještě asi 4x slabší. Stále je to ale nejjasnější hvězda svého souhvězdí.

Poznámky astronoma:

Na naprosté většině historických hvězdných map a glóbů najdeme kromě rovníku také zakreslené obratníky Raka a Kozoroha a oba (pokud mapy pokrývají celou oblohu) polární kruhy. Je tomu tak například v Bayerově Uranometrii z roku 1603, Heveliově atlase Firmamentum Sobiescianum, sive Uranographia totum coelum stellatum z roku 1690 i na glóbu vyrobeném v roce 1854 berlínskou firmou D. Reimer, který mohou obdivovat návštěvníci Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Zakreslení rovníku, obratníků a polárních kruhů ale mělo i jiný důvod než prostou potřebu zobrazit průmět těchto kružnic na nebeskou sféru. Slunce a planety se po obloze pohybují po ekliptice, což je průmět roviny, v níž okolo Slunce obíhá Země, a tato kružnice byla pro astronomy vlastně na mapách nejdůležitější. Její průsečíky s rovníkem se vyznačují jako jarní bod (slouží jako počátek souřadnicového systému) a podzimní bod. Obratníků se pak ekliptika dotýká (na mapách je tečnou) v ekliptikální délce 90° a 270°. A na polárních kruzích zase leží oba póly ekliptiky. Minimálně v astronomické kartografii se tedy polární kruhy používaly.

Co se týče viditelnosti souhvězdí a rozdělení na cirkumpolární a ta zapadající, polární kruh nepředstavuje pro pozorovatele pohybujícího se po zemi (nebo spíš po moři) žádnou významnou hranici. Celý rok jsou vidět ta, která se nacházejí v kruhu okolo nebeského pólu, jehož poloměr ve stupních je dán zeměpisnou šířkou. U nás je to tedy do úhlové vzdálenosti 50° od pólu, na severním pólu to je 90° (všechna tam viditelná souhvězdí jsou cirkumpolární a zároveň jsou tam vidět právě jen ona), na rovníku je to 0°, kde žádné souhvězdí není cirkumpolární.

Polárka není nejjasnější hvězdou severní oblohy, pokud severní oblohu chápeme jako polosféru od rovníku k severnímu světovému (nebeskému) pólu. Není ani nejjasnější hvězdou té části oblohy, která je cirkumpolární u nás. Překonává ji řada hvězd v této oblasti, nejjasnější v této zóně je Capella ze souhvězdí Vozky. Pokud bychom za severní oblohu považovali jen tu část, jež je vymezena průmětem severního polárního kruhu, pak v této zóně Polárka nejjasnější je. Druhou nejjasnější je pak Kochab ze stejného souhvězdí – Malého medvěda. Je ovšem třeba mít na zřeteli, že je to jen velmi malá část oblohy, jiné souhvězdí, než Malý medvěd se do ní nevejde (ostatní zasahují jen částí) a význam je opravdu jen kartografický.

Ještě ke zmínce o starověcích Řecích. Polárka tehdy nebyla Polárkou (nebyla blízko pólu a ani se tak samozřejmě nejmenovala). Precese zemské osy způsobuje, že se nebeský pól stěhuje mezi hvězdami po kružnici. Perioda činí 26 tisíc let, což vypadá jako dlouhá doba, ale ty přibližně dva tisíce let, které nás od antického Řecka dělí, se v poloze pólu projeví docela výrazně. Pro Řeky tedy Polárka zdaleka neměla takový význam, jako má dnes.

Jan Veselý, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Příspěvky 1 - 1 z celkem 1
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »