Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: téma — koloběhy

Vesmír 96, 22, 2017/1
13. 1. 2017

Re: Opomíjená uhlíková past

Ondřej Vrtiška, Vesmír

Dobrý den,

jedná se o přirozený proces, který má negativní vliv na trvanlivost betonových konstrukcí, tzv. karbonataci betonu: pronikání CO2 do pórů betonu a jeho reakci se zásaditými součástmi cementu, především s hydroxidem vápenatým, za vzniku uhličitanu vápenatého. Jsou s tím spojeny další reakce v betonu, snižuje se pH, může dojít i k rozkladu oxidů železa na vnitřní výztuži, která se tak depasivuje a může začít korodovat. Ten proces je stavitelům dobře znám, jen teď ta nová studie kvantifikovala množství takto pohlceného CO2 na globální úrovni a dopočítala se překvapivě vysokých čísel.

Pdf kompletní studie Vám pošlu mailem, na webu Vesmíru (na www.vesmir.cz, nikoli zde v archivu tištěného Vesmíru) se stručný článek s podrobnostmi objeví předpokládám v pondělí 16. 1.

Děkuji za zájem a za redakci Vesmíru srdečně zdravím.

13. 1. 2017

Opomíjená uhlíková past

Jiří Šoler

Prý beton nasává CO2 z atmosféry jako houbu.

Našel jsem v časopise zmínku s podobným nadpisem a odkaz na internetovou formu. Bohužel v internetová verzi jsem nenašel nic víc.

Domníval jsem se, že základem betonu jsou sloučeniny vápníku a křemíku, vznikající při pálení za teplot přes 1000 C. Samozřejmě plus další příměsi z použitých hornin, třeba sádru (síran vápenatý); při tuhnutí dochází ke krystalizaci bez přístupu vzduchu. Na rozdíl od vápna není potřeba oxid uhličitý ze vzduchu. Proč tedy "nasává" CO2 ze vzduchu?

Jsem samozřejmě laik, ale očekával jsem na základě oznámení v časopise podrobnější vysvětlení, bohužel marně. Kde bych takové vysvětlení našel, když u Vás ne?

Hledal jsem odkaz na autora Stevena Davise, kromě fotbalisty jsem našel i citovaného: http://www.ess.uci.edu/~sjdavis/ a jeho článek: http://www.nature.com/ngeo/journal/v9/n12/pdf/ngeo2840.pdf . Bohužel o chemické podstatě údajné "karbonizace" (analytical model describing carbonation chemistry) jsem tam nenašel vysvětlení.

Uvítal bych, kdybych takové vysvětlení našel ve vašem časopise.

Příspěvky 1 - 2 z celkem 2
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »