Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Poslední indiánská válka

Václav Cílek
Vesmír 94, 440, 2015/7
7. 9. 2015

zpátky k věci

grygar@iic.cas.cz

Děkuji autorovi za reakci. Škoda, že v ní chyběly odpovědi na mé otázky. Některé autorem uváděné příklady literatury znám, četl jsem je, pracoval jsem s úvahami jejich autorů, ale nemám v úmyslu diskutovat s reakcí ale s původním článkem. Tedy nadále tvrdím, že 1) neexistuje rekonstrukce reliéfu nivy Litavky a Moravy, dvou řek, které v původním článku byly jmenovány. Vývoj povrchu jejich niv nebyl dosud nikým studován. Neví se nic o tvaru povrchu nivy Litavky před lidskými aktivitami na Příbramsku, dokonce není ani jasné, jestli se nějak lidskou činností změnil její styl. Chybí informace o tvaru povrchu nivy Moravy v období před intenzívní lidskou činností. Víme, že řeka mívala na dolním toku více koryt, které lidská činnost ke konci druhého tisíciletí definitivně degradovala na jednokorytový - nevím ale, jaký to má vztah k plochosti nivy - ta má např. na Strážnicku, popisovaném např. E. Opravilem, šířku o několik řádů větší než je šířka koryt. 2) Neexistuje rekonstrukce povodňové aktivity Moravy (ve smyslu časové řady extrémních povodní nebo změn erozně/ukládacích projevů) z tak dlouhého období, aby bylo možné hodnotit vliv středověkého zemědělství na vývoj nivy této řeky. Vím, že je rychlejší zkusit uhodnout, jaký byl lidský vliv na krajinu. Pro mě to není tipovací soutěž - v sázce je příliš mnoho. Naše chápání lidských a "přírodních" vlivů na vývoj krajiny má totiž ještě značné mezery, vyplněné často klišé a paradigmaty. Stavět na nich rozhodování např. o dalších zásazích do krajiny je riziko, který si podle mého skromného mínění nemůžeme dovolit.

31. 8. 2015

Smysl diskutovaného odstavce

Václav Cílek, cilek@gli.cas.cz

 Smysl diskutovaného odstavce byl ten, že lidskou činností a erozí dochází k procesu zarovnání niv. Většinou je příčinou planace depozice erodované půdy následkem zemědělství, ale v některých případech i hornictví. Otázkami vývoje říční nivy na Moravě se zabývá velké množství archeologických prací a dokumentace výkopů např. z Mikulčic. Klasická práce je stále citovaná a vysoce hodnocená Opravilova studie o vývoji říční nivy v době hradištní (1983). Několik desetiletí archeologických výkopů a jejich dokumentace v lužních lesích Jižní Moravy se určitě nedá bagatelizovat slovy, že oponent nezná žádnou seriózní práci na toto téma.

 

O vlivu hornictví na utváření nivy rovněž pojednává celá série studií. Vliv je celkem logický, když uvážíme, že z původních skoro 200 km říčních toků pokrytých sejpy – pozůstatky po rýžování zlata, dnes zůstávají jen úseky o délce maximálně několika kilometrů. I zde je základní literatura tak obecně známá, že se ji skoro stydím citovat, ale budiž – celková situace rýžovnických lokalit je zachycena in Klomínský J. (1998): Historie psaná zlatem a zejména in Morávek P. a kol. (1992): Zlato v Českém masívu. Rovněž nevím, proč oponent ignoruje poměrně významnou práci Fluxes of Heavy Metals from a Highly Polluted Watershed During Flood Events: A Case Study of the Litavka River od K. Žáka, J. Rohovce a T. Navrátila in WATER AIR AND SOIL POLLUTION, OCTOBER 2009. Jedna z posledních monografických prací o nějakých 260 stranách od P. Hrubého a kol. (2014): Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku, archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv (MU, Brno) se rovněž zabývá vlivem hornictví – v tomto případě i z rudních mlýnů – na utváření niv menších toků.

 

Diskuse o říčních a potočních terasách by zabrala několik dalších stránek, ale jsem ochoten do ní vstoupit, pokud si autor alespoň prolistuje základní literaturu. 

 

11. 8. 2015

ach ty dedukce...

Tomáš Matys Grygar, grygar@iic.cas.cz

V článku je napsáno "Horníci v Telluride proplavovali celé kopce říčních a ledovcových usazenin, což mělo za následek, že podobně jako u nás zarovnaly mohutné povodně původně členité říční nivy do plochých údolí širokých až půl kilometru, jaká na řece Moravě vznikala od 10. století a v Čechách o něco později." Nevěděl jsem, že hornictví způsobuje povodně. Nevěděl jsem ani, že na řece Moravě horníci něco proplavovali. Velmi rád bych věděl, jak autor ví, jakou topografii měla niva Moravy před desátým stoletím. Jak na to jen mohl přijít? Nevím o žádné práci, která by toto téma seriózně pojednávala, a to dokonce ani z pera V. Cílka. Prosím o nějaký odkaz nebo nápovědu, je-li to možné.

V článku následuje tento text: "Morfologická podobnost ploché nivy na řece Dolores nad stejnojmennou osadou s údolím například Litavky pod Příbramí je nápadná. Není však způsobena jenom přínosem sedimentů uvolněných při hornické činnosti, ale také soustavnou likvidací mokřadů a bobřích hrází stejně jako v evropském středověku." Soudě podle vcelku rovnoměrné vrstvy znečištěného sedimentu pod Trhovými Dušníky i dál po proudu Litavky byla jeji niva plochá i před hornickou činností. Jako ostatně většina niv v mírném pásu, bobři nebobři, lidi nelidi.

Mimochodem se zdá, že mnohé nivy v USA byly zasaženy lidskou činností v posledních staletích míře, jaká byla v Evropě v posledním tisíciletí neobvyklá. Domnívám se, že jedním z důvodů byla naprostá bezohlednost moderních osadníků. Vzhledem k tomu, že se v nivách českých řek už pár let pohybuju a že mám představu, jak se lidský vliv na jejich vývoj studuje, zdá se mi, že výše zmíněné citace dělají tomuto tématu medvědí službu. Lidské působení na říční systémy (přinejmenším v Evropě) bylo natolik složité, že ho shrnout do pár bonmotů je málo objektivní.

Jen pro zajímavost: středověká hornická činnost na mnoha českých řekách (přeplavování říčních sedimentů) vytvořila sejpy, tj. opak plochého terénu, třeba na zlatonosných řekách na Prachaticku je to vidět docela pěkně. Hornická činnost na mnoha britských ale i severoamerických řekách vytvořila terasy, rovněž opak plochosti. Nemůžu se zbavit dojmu, že citované věty mají snad jen volný vztah k realitě Moravy a Čech. Otázkou je, jaký je vztah zbytku článku k severoamerické realitě.

Příspěvky 1 - 3 z celkem 3
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »