Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Diskuse: Podhoubí pro excelenci

Ivan Boháček, Ondřej Vrtiška
Vesmír 94, 390, 2015/7
7. 3. 2016

Kafemlejnek a atletika

Miroslav Miler, ÚFE AVČR, miler@ufe.cz

Při hledání jedné publikace z loňského ročníku Vesmíru jsem v sedmém až osmém čísle narazil na rozhovor předsedy naší Akademie věd prof. J. Drahoše, ve kterém se vyjadřuje o tzv. kafemlejnku. Přitom užil srovnání s atletikou, když řekl, že „v atletice také nikoho ani nenapadne poměřovat mezi sebou dálkaře, běžce a diskaře“. Pomineme to, že při výběru disciplin by místo prvních dálkařů se spíše hodili výškaři, aby byla pokryta rozmanitost výkonů. Hlavně však musíme uvést, že právě naopak: výkony v atletice se navzájem poměřují v disciplině, která určuje nejvšestrannějšího atleta - desetiboji. Kolega z našeho pracoviště na Akademii věd Dr. Viktor Trkal je znám jako tvůrce mezinárodních desetibojařských tabulek, které jsou platné od jejich schválení na OH v Los Angeles roku 1984 beze změn až dosud. K tomu řekl: „Již při vzniku novodobých OH byla snaha určit nejlepšího a nejvšestrannějšího atleta. To se podařilo zavedením desetiboje složeného z různých atletických disciplin tj. běhů, skoků a vrhů při OH 1912 ve Stockholmu. Hodnotilo se umístění v disciplině 1.,2.,3. atd. a součet dával celkové umístění v desetiboji. To se ale ukázalo jako ne zcela vyhovující a tak byly zpracovávány různé bodovací systémy pro výkony v jednotlivých disciplinách. V roce 1934 vypracoval tabulky Fin Ohls na základě statististiky jednotlivých disciplin a vytvořil základ, který byl úspěšně použit při OH 1936 v Berlíně. Po druhé světové válce došlo k úpravám bodovacích tabulek na základě změn pravidel, které umožnily používat např. jiné lepší skokanské tyče či dovolily jiné překonování laťky ve skoku do výšky atd. Rakouský statistik Dr. Ulbrich dal základ pro vypracování nových tabulek, které byly ve své první podobě použity na ME 1950 v Bruselu a doznaly pak řadu reedicí s úpravami až do zásádní změny tabulek v r. 1984, které jsem z podnětu Rady IAAF vypracoval jako člen Technické komise IAAF.“ A pokračuje o tom, jak k vytvoření těchto tabulek přistupoval: „Zásadní rozdíl proti předchozím „bruselským tabulkám“ je v tom, že všechny discipliny jsou hodnoceny progresivně a za základ byla vzata práce potřebná k dosažení daného výkonu. Ta je odvozená z tomu odpovídající kinetické energie, což umožňuje porovnávání a tudíž bodování všech různorodých disciplin vícebojů, a to i nejen mužů ale podobně i žen v sedmiboji.“ Nepoukazuji zde na to proto, že bych chtěl obhajovat kafemlejnek, ale proto, že přirovnání k atletice poněkud pokulhává. V atletice se našel způsob spravedlivého hodnocení nejrůznějších disciplin, i když to trvalo mnoho desetiletí. První hodnocení podle pořadí umístění neumožňovalo porovnávat výkony z různých závodů a v různých dobách, poslední tabulky svým trváním beze změn již téměř třetinu století ukázaly, že lze postupně dospět k objektivnímu hodnocení různorodých lidských činností k jejich vzájemnému porovnávání.

                                                                                                                     

Příspěvky 1 - 1 z celkem 1
« první    < předchozí  ·  další >    poslední »