i

Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Co dělá asijský slon v Africe

 |  4. 10. 2021
 |  Téma: Domestikace

Poněkud zvláštní dovoz asijských slonů na práci do Afriky sice připomíná příslovečné „nošení dříví do lesa“, přitom se tento pokus v minulosti několikrát opakoval. Proč a s jakým úspěchem?

Pracovní (a kdysi váleční) sloni nejsou „plnohodnotnými“ domestikanty, protože nám sice přinášejí užitek a jsou krotcí, ale jejich chov stále stojí na odchytávání divokých jedinců. U těchto slonů neproběhla plnohodnotná selekce určitých vlastností, což je i důvodem, proč nemáme žádná sloní plemena. Domácí zvíře by se mělo rozmnožovat a být užitelné rychle, což slon nesplňuje – posuďte sami: dva roky březosti, slůně potřebuje matku alespoň pět let a mladý slon je použitelný od zhruba patnácti let. Je-li pracovní slon (preferované jsou samice) schopen plnohodnotného pracovního výkonu nějakých třicet let, pak množení v lidské péči není ekonomicky rozumnou strategií.

Trvající poptávka po odchycených slonech však alespoň možná vedla k částečné toleranci divokých jedinců – soudě podle toho, jak špatně si stojí divocí předci jiných domestikantů (např. divoký jak, velbloud, asijští buvoli nebo afričtí osli, o pratury jsme přišli úplně, k vyhynutí divokých koní nechybělo málo).

Výskyt v minulosti a mizení

Ještě před pár tisíci lety se asijští sloni (s českým jménem slon indický) vyskytovali od Blízkého východu (Sýrie, Mezopotámie) po východní Čínu a Sundské ostrovy (Sumatra, Borneo a Jáva), africké druhy pak v celé subsaharské Africe, v Atlasu a ve východním Egyptě a Núbii. Asijští sloni postupně vymizeli na Blízkém východě, Jávě a ve většině Číny a afričtí sloni ze severních částí svého areálu. Dodejme, že u afrických slonů lze rozlišit dva druhy – slona pralesního a slona savanového, a všechny tři druhy jsou od sebe dobře rozeznatelné, což umožňuje s pomocí dobových vyobrazení slonů zrekonstruovat, jak a které slony lidé v minulosti využívali.

Slon indický byl „domestikován“ na Indickém subkontinentu zhruba před 4500 lety. Časem se vylepšovala technika odchytů, ochočování a výcviku pro různé činnosti. Důvody k ochočení byly především dva – síla a chobot umožňující jemnou manipulaci s předměty. Proto slon leckde stále zůstává kvalitní alternativou traktorů, buldozerů či jeřábů, byť plný výkon dokáže vyvinout jen asi dvě až tři hodiny denně. Sloni po tisíciletí vykonávali těžkou práci ve vlhkých lesích nebo na válečných bojištích, uplatňovali se také při ceremoniích a přestavovali symbol moci či movitosti svého majitele. V posledních asi 50 letech se začali více používat v turistickém ruchu, při vědeckém výzkumu (monitoring větších druhů zvířat) nebo na akcích proti pytlákům. Jejich válečná role už ale zcela skončila – právě ona byla důvodem importů asijských slonů nejen do Evropy, ale i do na slony bohaté Afriky.

Váleční sloni v Evropě

Evropané byli poprvé s válečnými slony konfrontováni při tažení Alexandra Velikého do Persie a Indie, a to způsobem, který byl typický i pro další podobné střety. Váleční sloni byli dokonalým nástrojem pro vyvedení z míry jak vojáků, tak i jejich koní. Jenže po prvotním šoku se u vojevůdců většinou objevila ambice válečné slony získat a zapojit je i do svých vojsk. To platilo pro Alexandrovy generály, vyloženě nadšení do slonů byli třeba Ptolemajovci. U nich našel inspiraci Hannibal, který, jak známo, slony použil proti Římanům v punských válkách. Tato velká vlna entusiasmu západních civilizací pro válečné slony byla převážně spojena s asijskými slony a jejich pořizování proběhlo hlavně první desetiletí po Alexandrově výpravě do Indie.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Domestikace
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Další články k tématu

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?uzamčeno

Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Ochočené kvasinky

Ad Vesmír 100, 618, 2021/10 Rád v nadsázce říkám, že naším pravděpodobně prvním domácím mazlíčkem byla kvasinka, kterou jsme domestikovali dávno...

Kočka, pozor, divoká!uzamčeno

Kočka divoká rozhodně není zdivočelý domácí mazlíček. Jak ji ale rozlišit od kočky domácí nebo od hybridního křížence?

Cesta od divokého k domácímu hmyzuuzamčeno

Z živočišné říše člověk nedomestikoval jen ryby, ptáky a savce, ale také početnou hmyzí čeládku. Vedle včely a bource zdomácněl i cvrček, šváb...

Strategie líných mutantůuzamčeno

Na jihozápadním okraji Asie proběhly před deseti tisíci lety děje, které natrvalo ovlivnily chod velké části planety.

Nejistá kolébka afrického čirokuuzamčeno

Nelze přehlédnout, jak velkou roli hrály (a stále hrají) domestikované rostliny v osudech lidských civilizací. Totiž, ty by bez nich nejspíš vůbec...

Vlci a jejich domestikace, toť otázkauzamčeno

Populace vlka obecného (Canis lupus) se vyskytují na celé severní polokouli nejméně 300 tisíc let, byť stáří prvních nálezů vlků dosahuje až 800...

Člověk a vlk ve starší době kamennéuzamčeno

Vlk je těsnější součástí lidského světa od poslední doby ledové. Kdy se odehrála proměna z obávaného predátora na psa, nejlepšího přítele člověka?

Domestikovaná planeta

Lidé k sobě od nepaměti připoutávají vybrané rostliny a zvířata, občas i zástupce ostatních říší – vzpomeňme třeba na širokou škálu nejrůznějších...

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...