Slon na sklonku devatenáctého věku

1893: […] Ještě před třiceti léty byl slon od vnitra afrického rozšířen až k jižním pobřežím; od těch dob kde kdo, černoši i běloši spojili své síly k jeho vyhubení a kdyby vláda kapská nebyla vydala zákony na jeho ochranu v tropických krajinách lesnatých (Bush), byl by i tam již vyhuben. […] Obchod se slonovinou dle zpráv dr. E. Holuba i jiných cestovatelů jest však v takovém stavu, že diviti se musíme, že najde se dosti těch, kdo slonovinu za mizerný peníz dodávají překupníkům, kteří jsou takřka jediní, kteří mají z obchodu toho užitek. Ne lépe nežli černým daří se bílým lovcům slonů. Z těchto velmi mnozí po 20—25tileté činnosti vězí v úplné chudobě nebo zmrzačeni a nemocni tráví své dny; a jsou přece mezi nimi lovci, z nichž přemnozí i přes 300 oběti slonů mají na svědomí; mnozí jsou tak schudlí, že sotva zbraň, již loví, mohou nazývati svou. Před 25 a 30 lety hemžilo se ještě slonů a výsledky lovu byly skvělé; lovci vyzbrojeni jednoduchými puškami vycházeli na lov, z něhož za krátko vraceli se s vozy plnými slonoviny; to lákalo; lovci množili se jako houby po dešti, počet jejich se brzy zdesateronásobnil, slonů však rychle ubývalo, tu poznali i domorodci, že mizl nejen pštros ale i slon, kteři bývali hlavním pramenem jejich příjmů i počali se chovati zdrženlivě, neuváděli lovce na stopy slonů anebo chovali se oproti nim nepřátelsky; honba stala se obtížnější, nebezpečnější, následkem zřídnutí slonů vyžadovala i delších a nákladnějších výprav a odtud pochází i hmotný úpadek lovcův. […]

Slon loučí se na konci 19. věku pomalu se svou existencí ve vnitru temné pevniny a poslední ty zápasy jeho znamenány jsou nejen krví jeho, ale i spoustou mrtvol lidských. Jak dlouho ještě potrvá ukrutný ten boj, těžko lze určiti; jisto však jest, že podlehne příroda, jako tolikráte již podlehla v podobných případech zlovůli i síle člověka; v nejlepším případě zachován bude slon africký tak jako indický pro příští věk jen jako zvíře domácí. Na dlouho-li, sotva lze naznačiti.

rm.

(Vesmír 23, 28, 1893/3)

2023: Zatímco na počátku 19. století mohlo žít na africkém kontinentu odhadem asi 26 milionů slonů (slon africký - Loxodonta africana a slon pralesní - L. cyclotis), v době vzniku vesmírného článku jich vlivem poptávky po „bílém zlatu“ slonoviny zbývalo kolem tří až pěti milionů. Přes varování odborníků ale např. klavírní průmysl přestal slonovinu používat jako hlavní krycí materiál až v sedmdesátých (v USA), respektive (v Evropě) osmdesátých letech 20. století. Přísný zákaz obchodu se slonovinou přinesla až roku 1990 úmluva CITES. Navzdory její existenci ale poslední dobou nelegální obchod s africkou slonovinou spíše roste. Hlavním odbytištěm je Čína, kvůli níž v Africe rukou pytláků každoročně zahyne osm procent celé africké populace, čítající v současnosti asi 415 000 slonů. Velká Británie proto v prosinci 2018 na svém území zakázala prodej nebo nákup jakýchkoliv předmětů obsahujících slonovinu bez ohledu na jejich původ nebo stáří. 130 let starý apel tak stále neztratil na aktuálnosti.