Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

SuperGPS

 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 9, 2023/1

Globální satelitní navigační systémy jsou založeny na tom, že konstelace satelitů vysílá signál k zařízením, jakými jsou např. mobilní telefony, a měří časový interval potřebný k zaznamenání jeho odezvy. Z tohoto údaje vypočte vzdálenost zařízení od satelitu. Ze synchronizovaných údajů o vzdálenosti zařízení od čtyř satelitů a z jejich pozic se nakonec vypočtou pro dané zařízení zeměpisná šířka a délka i výška nad geoidem zařízení. Se zdokonalováním technologií se zvyšovala přesnost lokalizace až k teoretické hranici jednotek centimetrů. V reálném provozu se však této přesnosti nedosahuje, zejména v podmínkách městského prostředí, kde chyba lokalizace činí i mnoho metrů. Přispívá k tomu mnohonásobný odraz od výškových budov, nedostupnost signálu v některém směru, komplikace způsobené vnitřním prostředím některých budov ap. Zranitelnost globálních navigačních satelitních systémů je rizikem pro všechny technologie na nich založené. Konstelace satelitů na nízké oběžné dráze některá rizika vyplývající ze zranitelnosti eliminují za cenu velkého množství satelitů.

Skupina výzkumníků ze Svobodné univerzity v Amsterodamu a z Technické univerzity v Delftu vyvinula prototyp pozemního lokalizačního systému využívajícího optickou síť a základnové vysílače mikrovlnného signálu. Optická síť distribuuje časové signály z atomových hodin do základnových vysílačů. Přesnost tohoto lokalizačního systému dosahuje 10 centimetrů, hodnot, kterých globální navigační systém v městském prostředí zpravidla nedosahuje.

Kombinace konstelace pozemních vysílačů s optickou infrastrukturou eliminuje mnohá rizika spojená s globálním navigačním satelitním systémem a hlavně funguje na něm nezávisle.

Jeroen C. J. Koelemeij et al.: Nature 2022, DOI: 10.1038/s41586-022-0531

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie, GIS a navigace
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...