i

Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

S mačetou do neprostupných evropských lesů?

 |  5. 9. 2022
 |  Vesmír 101, 515, 2022/9

Průchod tropickými deštnými lesy si (nejen díky filmovým dokumentům) bez prosekávání cesty v husté spleti lián nedokážeme představit. Liány jsou charakteristickou růstovou formou rostlin, která koření v zemi a využívá stromy jako opory pro svůj růst. Především v tropických oblastech Jižní a Střední Ameriky se během posledních dekád zvyšuje pokryvnost i biomasa druhů, které vsadily na tento způsob růstu. Dnes už víme, že se tento trend nevyhnul ani evropským lesům mírného klimatického pásu.

Opakovaná pozorování na 40 zalesněných místech v Evropě ukazují, že se frekvence výskytu lián zvýšila téměř o 40 %. Původních druhů, které se pnou po stromech, není v „našich“ lesích mnoho, k známějším patří například druhy rodů plamének (Clematis) nebo zimolez (Lonicera). Hlavní podíl na zmíněných změnách má však nejznámější evropská liána, břečťan popínavý (Hedera helix), jehož zastoupení v podrostu stouplo o 70 %. Vhodné podmínky pro liány jsou zejména na místech zalesněných dlouhodobě (od 19. století), která navíc nejsou příliš narušována člověkem. Břečťanu svědčí oteplování klimatu a velmi dobře zvládá stín pod korunami stromů. Jako stálezelený druh dokáže využít bezlisté období listnatých stromů a poutat atmosférický uhlík téměř po celý rok.

V nejbližší době asi mačetu do našich lesů potřebovat nebudeme, nicméně je zřejmé, že se mění biodiverzita, růstové struktury a biotopové vlastnosti evropských lesů. Liány a především břečťan přitom můžeme považovat za indikátory probíhajících změn v lesích mírného klimatického pásu.

Perring M. P. et al.: Front. Ecol. Environ., 2020, DOI: 10.1002/fee.2266

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lesnictví, Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...