i

Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

G. J. Mendel pohledem antropologie a genetiky

Výzkum kosterních pozůstatků z augustiniánské hrobky v Brně
 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 364, 2022/6

Na výzkumu ostatků Gregora Johanna Mendela (1822–1884), iniciovaném u příležitosti blížícího se dvoustého výročí narození tohoto významného přírodovědce, se podíleli archeologové, antropologové, paleogenetici, lékařští genetici a experti řady dalších oborů.1) Přinesl mnoho nových informací – včetně získání více než 99 % Mendelova jaderného genomu.

Získat všechna povolení potřebná k provedení archeologického terénního výzkumu augustiniánské hrobky na Ústředním hřbitově v Brně (obr. 1) a k exhumaci nalezených ostatků několika členů řádu pohřbených ve stejném hrobovém místě trvalo přibližně rok. V mezidobí výzkumný tým nezahálel, ale díky spolupráci se zástupci Opatství Staré Brno řádu sv. Augustina a s vedením Mendelova muzea Masarykovy univerzity provedl výzkum předmětů z majetku Gregora Johanna Mendela, které tyto instituce vlastní (obr. 2). Výzkum se zaměřil na získání referenčních biologických vzorků pro identifikaci opatových tělesných ostatků. Tým získal vlasy, vousy, stěry z povrchu předmětů, kterých se Mendel pravděpodobně dotýkal, a také otisky prstů. Jeden z těchto vzorků později umožnil genetickou identifikaci kosterních pozůstatků Gregora Johanna Mendela.

Výzkum augustiniánské hrobky

Terénní archeologický a antropologický výzkum augustiniánské hrobky na Ústředním hřbitově v Brně proběhl v červnu 2021. Mendel († 6. 1. 1884) byl pohřben krátce po založení hřbitova a augustiniánská hrobka byla vybudována až o rok později. Bylo tedy otázkou, zda se Mendelovy ostatky vůbec podaří nalézt. Vlastní archeologický výzkum provedla společnost Archaia Brno ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Podmínky byly složité, protože hrobka je památkově chráněna a při práci na to bylo třeba brát ohled. Nakonec se podařilo vyzvednout kosterní pozůstatky pěti mnichů pohřbených nad sebou. Někteří byli bez rakve, jiní v dřevěné rakvi a k velkému překvapení všech zúčastněných také ve dvou kovových rakvích. Preparace a vyzvednutí kosterních pozůstatků probíhaly za přísných opatření, aby nebyly kontaminovány recentní DNA badatelů a aby bylo možno odebrat vzorky kostní a zubní tkáně k analýze DNA všech pohřbených.

„Lze se domnívat, že příčinou úmrtí bylo srdeční
selhání a nekontrolovaná hypertenze.“

Velice zajímavé výsledky přinesla exhumace ostatků ze dvou kovových rakví. První, výše položená (mladší pohřeb), nečekaně ukrývala dvě kostry. Jedna z nich nesla opatské insignie. Později se na základě historických informací ukázalo, že by to mohla být přenesená rakev dalšího významného příslušníka řádu sv. Augustina, opata Cyrila Nappa, předchůdce a mentora Gregora Johanna Mendela. Tento předpoklad je však nutné ověřit a další práce nadále probíhají.

Exhumace kosterních pozůstatků

Druhá kovová rakev, která se nacházela na samém dně hrobové jámy částečně pod základy hrobky (obr. 3), obsahovala kosterní pozůstatky muže, který byl následně identifikován (archeologicky, antropologicky i geneticky) jako Gregor Johann Mendel (obr. 4). Rakev je 1960 mm dlouhá a u hlavy 690 mm široká. Šířku v oblasti nohou bylo nutno pouze odhadnout na přibližně 520 mm, protože rakev byla v tomto místě poškozená. Víko rakve bylo zpuchřelé. Tělo bylo v rakvi uloženo na zádech s rukama nataženýma podél těla, s hlavou mírně skloněnou k levému spánku (obr. 5). Tělo bylo oblečeno v typickém oděvu příslušníků řádu sv. Augustina, na nohou měl mrtvý punčochy a nízké boty s podrážkou dlouhou 27 cm. V rakvi se nenašly opatské insignie ani další milodary.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: 200 let G. J. Mendela
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Genetika, Fyzická antropologie

O autorech

Eva Drozdová

Michael Doubek

Šárka Pospíšilová

Další články k tématu

Slavný všude, jen ne u nás

„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...

Umožní editace genomů nasytit lidstvo?uzamčeno

Od objevu zákonů dědičnosti augustiniánským mnichem Gregorem Johannem Mendelem roku 1866 učinila genetika velký pokrok. Pochopili jsme fungování...

Ovlivníme myšlenkami naši DNA?uzamčeno

Když Gregor Mendel objevil a popsal zákony dědičnosti, nevěděl nic o nositelce dědičné informace, molekule DNA. S dnešními znalostmi genetiky je...

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...