i

Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Chceme „super-rajče“?

 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 697, 2018/12

Asi většina z nás má ráda na svém talíři rajčata, ať již čerstvá, či v omáčce na těstoviny. Není proto divu, že se rajčat celosvětově vyprodukuje 100 milionů tun ročně. Ovšem k rajčeti, jak je známe z našich talířů či zahrad, vedla dlouhá cesta domestikace.

V říjnu tohoto roku byly publikovány tři práce1),2),3) týkající se genetických modifikací „divokých“ rostlin příbuzných rajčeti s využitím techniky CRISPR-Cas9 – velmi přesné metody editace genomu, která byla prezentována před šesti lety (Vesmír 96, 576, 2017/10).

Nedomestikované odrůdy mají vlastnosti, které se u domestikovaných v průběhu šlechtění ztrácejí, např. zvýšená odolnost vůči biotickým (napadení patogeny) a abiotickým (sucho, teplota, zasolení) stresům nebo ztráta některých nutričních hodnot. Většinou se nedomestikované rostliny nehodí k využití v zemědělství z důvodu malého vzrůstu a výnosu. Díky stále lepším znalostem funkcí rostlinných genů se využití CRISPR-Cas9 techniky jeví stále atraktivnější a efektivnější. Zmíněné práce mohou sloužit i jako výstavní demonstrace toho, k čemu přispívá základní výzkum. V tomto případě především snaha rostlinných genetiků objasnit funkce jednotlivých genů. Zmíněné práce se zaměřily na vylepšení rostlinné architektury rajčete, množství květů či velikost plodů. Dá se hovořit o štěstí, že každá z těchto vlastností se u rajčete dá vylepšit modifikací jednoho jediného genu.

Nyní vidíte 36 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph.D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy a snaží se ve více či méně příbuzných tématech vzdělávat studenty. Od roku 2022 je předsedou České společnosti experimentální biologie rostlin.
Janda Martin

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...