Houby mají pod čepicí (pod kloboukem)

Letos je to už 87 let od té chvíle, kdy si Alexander Fleming ve své londýnské laboratoři při místním špitálu všiml, že v jedné z jeho úmyslně neuklizených a plesnivých Petriho misek se na živném agaru uhnízdila jedna běžná plíseň. Kolem ní byl světlý kroužek, kde zahynuly všechny okolní bakterie. Fleming tak objevil penicilin, který od čtyřicátých let spolu s dalšími antibiotiky začal zachraňovat životy lidí i zvířat v naší péči. Dnes se penicilin vyrábí nikoliv z originální Flemingovy plísně, ale jiného kmenu z jednoho lehce unaveného melounu vodního. Přesto tento penicilin odhadem pomohl až 200 milionům pacientů, Zachránil tedy třikrát větší počet lidí, než bylo obětí za 2. světové války.

Dnes ale víme, že antibiotika ztrácejí účinnost a předpovědi jsou chmurné. V roce 2050 už tyto látky údajně nezachrání kolem 10 milionů dříve vyléčitelných pacientů a je třeba hledat další zdroje přírodních bioaktivních látek. A samozřejmě se nabízejí i houby. Proto je na místě, že u nás, v zemi, kde vzniklo několik úspěšných léčiv z hub, vyšla i výborná kniha „Encyklopedie léčivých hub“ autorů Radomíra Sochy a Alexandra Jegorova. Připomeňme jen jeden příklad originálního mykotického léčiva. Na bukových kmenech roste jemná houba slizečka porcelánová (Oudemansiella mucida) produkující protiplísňové antimykotikum mucidin.

Zatím se ale do našeho povědomí zapsal jen nevelký počet léčivých makromycet. Např. jde o jedlou a oblíbenou hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus) a z ní vyráběné tablety a dětské sirupy s podpůrným beta-glukanem, nebo drobounkou Pythium oligandrum, která potlačuje mykózy nehtů. Běžný hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius) pomáhá při odvykací protialkoholické léčbě. Zajímavá houba je i populární hadovka smrdutá (Phallus impudicus), známé „vajíčko“ s podpůrnými protirakovinnými účinky nebo čirůvka májovka (Calocybe gambosa), která snižuje hladinu krevního cukru. Další běžná plodnice penízovky sametonohé (Flammulina velutipes) posiluje imunitní systém. Jde i o houby s psychotropním účinkem. Známé lysohlávky nebo muchomůrky byly po staletí zdrojem sobí moči, která dokáže rozjařit Inuity. Dnes jsou bohužel zneužívány dětmi a mládeží, usilující o svou předčasnou zblbělost a státní péči na úkor daňových poplatníků.

V době, kdy se medicína potýká s již zmíněnou rostoucí rezistencí na běžná antibiotika, může být další výzkum hub v jejich vláknité formě (podhoubí) i plodnic pro mladé badatele nadějnou vědeckou perspektivou.