Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Čína hory přenáší

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 459, 2014/7

V horských oblastech Číny, kde žije pětina jejích obyvatel, přestává být k mání půda vhodná pro další výstavbu. Regionální šíbři se proto téměř po vzoru Čapkových mloků rozhodli vyplnit údolí horami. V rámci šesti největších projektů bude vybagrováno na 700 kopců, aby se vytvořily stavební parcely o rozloze 250 km2. Výčet environmentálních rizik snad ani nemůže být delší: odlesnění, popříp. zničení zemědělské půdy, obrovská prašnost, změna regionálních hydrologických i hydrogeologických podmínek, půdní eroze, geologická ohrožení včetně zemětřesení…

Při pohledu na tento jistě neúplný seznam zamrazí, že z celkového rozpočtu „stavby“ je pouze cca 0,03 % alokováno pro výzkum, drtivá většina těchto prostředků je používána k překonání technických překážek. Navíc se předpokládá, že bude trvat nejméně deset let, než bude podloží stabilní natolik, aby mohly být rozsáhlé oblasti zastavěny. V tomto světle se začíná ztrácet i perspektiva návratnosti investice.

Projekt v okolí města Yan’an má navíc ještě jeden „bonus“. A sice, že se celá výstavba odehrává na spraši, tedy větrem uloženém prachovém materiálu, který je při zvýšení půdní vlhkosti náchylný k sesedání a strukturním kolapsům. Čínská sprašová plošina je stará 7 milionů let, jak dlouho vydrží nová čínská města, si možná většina čtenářů tohoto čísla Vesmíru bude moct spočítat. (Nature 510, 29–31, 2014; doi: 10.1038/510029a)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...