Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Proč žáby skáčou

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 156, 2014/3

Děti mají někdy záludné otázky. Proč je obloha modrá? Jak najde včela cestu do úlu? A tati, proč žáby skáčou? Většina z nás ví, jak je někdy obtížné odpovědět ihned a správně.

Pro odpověď na poslední z těchto otázek se musíme vrátit do doby před více než čtvrt miliardou let, na počátek druhohor. Svět byl v té době zcela jiný než dnes. Neexistovali ještě savci ani ptáci, dokonce ani dinosauři, ptakoještěři a ryboještěři. Pevnina byla jeden veliký superkontinent, zvaný Pangea, který se rozprostíral z jižní polokoule až na severní. Nebylo tomu tak ale vždycky. Ještě na začátku devonu, v době před 400 miliony let, byla veškerá pevninská masa (včetně budoucí Evropy) soustředěna na jižní polokouli. První obojživelníci (tedy první obratlovci, kteří byli schopni existovat na souši) se objevili před 365 miliony let na území dnešního Grónska, severní Kanady a jižního Ruska, což byly všechno oblasti v tehdejším rovníkovém pásmu. Počátkem karbonu, tedy přibližně před 350 miliony let, byli již obojživelníci rozšířeni v klimaticky vhodných oblastech po celém světě. A nejen to – byli rovněž zastoupeni mnoha různými typy včetně těch, které byly přizpůsobeny životu v mořské vodě (na rozdíl od dnešních obojživelníků, z nichž ve slané vodě není schopen přežít žádný).

Nyní vidíte 10 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Zbyněk Roček

Prof. RNDr. Zbyněk Roček, DrSc., (*1945) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, obor zeměpisbiologie. Na této fakultě působil na katedrách zoologie a paleontologie, přednášel předměty související s vývojovou morfologií živočichů a evolucí obratlovců. V současné době sev laboratoři paleobiologie Geologického ústavu AV ČR zabývá evolucí obojživelníků, především žab. Za knihu Historie obratlovců získal cenu Českého literárního fondu.

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...