Střevní mikroorganismy jsou (s) námi ve zdraví i nemoci
| 16. 1. 2014 | Vesmír 93, 12, 2014/1
Je asi dobře známým faktem, že většina buněk našeho těla nejsou vůbec „naše“ buňky, ale buňky našich mikrobiálních spoluputovníků. Lidské tělo si tak lze představit jako komplexní konsorcium savčích, bakteriálních, archeálních, houbových a prvočích buněk. Porušení rovnováhy v rámci tohoto komplexu vede k dobře známým komplikaci v podobě průjmu, poruchy vstřebávání živin, kožních či slizničních infekcí ap. Díky velkým pokrokům v molekulárně genetických metodách dnes začínáme studovat mnohem detailněji složení této mikrobiální části našeho těla i mimo tyto klasické poruchy a ukazuje se, že naši mikrobi ovlivňují mnohem více než jen správnou funkci střeva.
Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Glosy
O autorovi
Jan Trnka
Doc. MUDr. Jan Trnka, Ph.D., MPhil., (*1978) vystudoval lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a dále biochemii a historii a filosofii vědy na University of Cambridge. V současné době se zabývá výzkumem biochemických příčin obezity a diabetu, mitochondriální biologií a bioenergetikou.
Doporučujeme
Divocí kopytníci pečují o krajinu
Josef Matyáš | 6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa
Pavel Krtouš | 6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe
Tomáš Knedlík | 6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...