Četli jsme

• Pomohla by českému systému vysokého školství obecně například změna ve financování škol, která by kladla větší důraz na jejich kvalitu?

V některých vyspělých státech stát vybral na základě objektivních parametrů určitý počet nejlepších vysokých škol, které jsou financovány podle jiného modelu než ty průměrné. V Německu je to 10 nejlepších univerzit a o umístění v této desítce byl velký boj. V Británii je to především Oxford a Cambridge a Imperial College v Londýně. Jsou to školy jednoznačně výzkumného typu, které vychovávají především špičkové odborníky. Na Slovensku se o to také pokoušeli a některé vybrané školy také financují trochu jinak.

U nás kdysi v této souvislosti hovořil premiér Nečas o počtu škol, které se dají spočítat na jedné ruce. Je to ale obtížná otázka. Když porovnáme naši velikost s Německem, jsme asi desetkrát menší. Kdybychom se tedy řídili jejich příkladem, místo deseti německých by u nás měla být jedna. To je ovšem politicky nepřijatelné a není to přijatelné ani oborově, protože u nás není univerzita, která by zahrnovala všechny obory od humanitních až po ty nejtechničtější. Ty školy by tedy měly být minimálně dvě. Aby byly obě v Praze, to je opět politicky nepřijatelné. V Brně jsou přitom dvě školy, jejichž kvalita je podobná kvalitě těch dvou pražských, takže z toho vychází čtyři. Opět by však nebylo přijatelné, aby byly pouze v Praze a Brně, protože například ostravský region by alespoň jednu takovou školu technického zaměření potřeboval. Bude- -li u nás ovšem výběrových škol pět, tak je stát nezvládne financovat výrazně jinak než ty ostatní. Takže vláda to nemá v této otázce lehké. […]

• Jak se na možné zavedení školného díváte vy?

Je možná opravdu trochu nespravedlivé, že studenti za vzdělání nic neplatí, protože v České republice panuje velký rozdíl v platové úrovni lidí se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Ti lidé tak vlastně dostávají od státu peníze na vzdělávání, které jim potom umožňuje získat lépe placenou práci. Bylo by tedy dobré, aby si menší část nákladů na studium platili sami. Ten systém by ale měl být nastaven tak, aby nesnížil možnosti studia pro studenty z chudších rodin. Také mezi nimi jsou samozřejmě kvalitní studenti, které by stát neměl ztratit. Byl bych ochoten podpořit přiměřené školné s tím, že nejlepší studenti ho celé dostanou zpátky v prospěchovém stipendiu. To by se samozřejmě muselo dít bez rozdílu toho, jestli pochází z chudší nebo bohatší rodiny. Průměrní studenti by měli dostat zpět výraznou část financí. V případě nejslabších studentů by finanční regulace mohla přispět k rozhodnutí, že pokračovat ve studiu se jim nevyplatí. Tento systém by tedy měl být vyloženě motivační. […]

Rektor ČVUT, prof. Ing. Václav Havlíček, 10. 6. 2013 na www.euractiv.cz