Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Posel u Posla

 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 77, 2013/2

Merkur není jen římským bohem obchodu nebo poslem bohů, ale také nejmenší planetou sluneční soustavy. Je dokonce menší než Ganymed – největší Jupiterův měsíc, nebo Titan – největší Saturnův měsíc.

Jako první zkoumala Merkur zblízka sonda Mariner 10 (start 3. 11. 1973, konec mise 24. 3. 1975). Úlohu druhého výzkumníka Merkuru na sebe vzal také posel – MESSENGER. Jméno sondy je ovšem akronym: MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging, který vyjadřuje hlavní poslání této sondy: zkoumání povrchu, bezprostředního okolí a chemického složení planety.

Messenger na rozdíl od Marineru 10 zkoumá Merkur z oběžné dráhy. Před samotným navedením na oběžnou dráhu sonda absolvovala průlet kolem Země a Venuše a nakonec tři průlety kolem samotného Merkuru, aby se Messenger patřičně zpomalil a nezamířil přímo ke Slunci.

Od března 2011 se sonda nachází na oběžné dráze Merkuru, kde provádí nejrůznější měření. Na březen roku 2012 byl sice plánován konec primární mise sondy, ale v listopadu 2011 se NASA rozhodla, že bude mise prodloužena do března 2013.

Od Messengeru vědci očekávají, že přinese odpovědi mimo jiné na následující otázky:

(1) Proč má Merkur tak husté jádro?

Vnitřní stavba všech tzv. terestrických planet (Merkur, Venuše, Země a Mars) je stejná: železné jádro a převážně křemičitanový plášť, který na povrchu přechází v kůru. V kovovém jádru Merkuru je oproti ostatním terestrickým planetám soustředěno 60 % hmoty celé planety. To má za následek, že gravitace na povrchu Merkuru odpovídá gravitaci na Marsu, který má ovšem o 40 % větší průměr než Merkur. Jádro tak představuje asi 85 % poloměru Merkuru. K vysvětlení enormní hustoty a velikosti jádra planety existují tři různé teorie. Z každé teorie vychází jiné složení povrchu planety, a proto je Messenger vybaven gama a neutronovým spektrometrem (GRNS), který má za úkol zkoumat chemické složení jeho povrchu.

(2) Jaká je vnitřní struktura planety?

Jádro nejmenší planety sluneční soustavy je velmi neobvyklé, viz též (1). Předně vzniká- li globální magnetické pole planety pomocí dynamového efektu (viz níže), muselo by jádro být kovové a tekuté. Ovšem vzhledem k velikosti planety by původní žhavé jádro mělo být již několik miliard roků vychladlé, podobně jako je tomu například u Měsíce. Přítomnost či nepřítomnost tekutého jádra u Merkuru zjišťuje laserový výškoměr (MLA), který využívá librace planety kolem rotační osy. Pokud by vnější plášť jádra byl tekutý, pak by librace skalnatých částí povrchu byla dvakrát větší než v případě tuhého vnějšího jádra. Současně s tímto měřením se měří i gravitační pole na povrchu planety. Kombinace těchto měření umožní lépe stanovit vnitřní strukturu Merkuru.

(3) Jaká je geologická historie Merkuru?

Nyní vidíte 38 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Štěpán Ledvinka

Mgr. Štěpán Ledvinka, Ph.D., (*1974) studoval fyziku a astrofyziku na Přírodovědecké fakultě MU. V nakladatelství Didaktis má na starosti tvorbu učebnic matematiky a fyziky.

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...