Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Spřádači podmořského hedvábí

 |  8. 3. 2012
 |  Vesmír 91, 128, 2012/3

V suchozemském prostředí si schopnost spřádat hedvábná vlákna osvojila řada skupin členovců. Známí jsou v tomto směru především pavouci, kteří ze snování učinili skutečné umění. Vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica), vyskytující se i na našem území, dokonce své sítě úspěšně buduje pod vodou. V mořském prostředí se však jedná o novinku. Objev snovacích schopností různonohého korýše druhu Crassicorophium bonelli, podobného našim blešivcům, je tak příjemným překvapením – o to větším, že jde zřejmě o nezávisle vzniklou alternativu k ostatním typům hedvábí.

Studovaný druh obývá skalnatá pobřeží a porosty mořské trávy a pro své bezpečí si buduje trubicovitá obydlí ze zrnek písku podobná těm, která u nás stavějí například larvy některých chrostíků. Příbytky však nenosí s sebou, nechává je ležet na dně a ukrývá se v nich v případě potřeby. Právě při jejich stavbě pak využívá schopnosti vyrábět hedvábná vlákna. Ta spřádá ve speciálně uzpůsobených snovacích končetinách, jejichž útroby skrývají systém trubiček a komůrku, v níž dochází k mísení finálního produktu před vlastní sekrecí.

Molekulární složení vlákna se podobá sekretu vilejšů, u nichž má však výsledná hmota vlastnosti cementu, kterým se jedinec natrvalo přilepí k substrátu. Podobný je i rozvětvený systém trubiček v sekretorickém orgánu, nicméně vilejšům chybí koncový oddíl, v němž probíhá formování vlákna. To je u druhu Crassicorophium bonelli navíc potaženo vrstvou mukopolysacharidů, které zajišťují přilnavé vlastnosti, zatímco proteinové jádro se stará o pevnost a pružnost vlákna. Korýš pravděpodobně ze snovacích nožek samotné vlákno aktivně nevytlačuje. Nejprve jeho konec přichytí k substrátu, a pak si ze snovacího ústrojí vytáhne tolik, kolik právě potřebuje.

Celkově se zdá, že popisovaný systém představuje důmyslnou kombinaci vilejšího cementu se spřádacím systémem pavoučího typu, který ze sekretovaných substancí tvoří odolná vlákna. Zatímco se tedy člověk stále marně snaží pavoučí hedvábí napodobit, různonozí korýši rodu Crassicorophium si je bez větších problémů opatřili zcela nezávisle. Snad nám v našem snažení podrobná znalost alternativních spřádacích systémů pomůže. Materiál s vlastnostmi pavoučího vlákna by se jistě uplatnil v leckterém odvětví lidské činnosti. Ostatně autoři sami naznačují, že jejich „mořské hedvábí“ je díky stálosti ve slaných roztocích jako stvořené pro medicínské využití. (Naturwissenschaften, doi: 10.1007/s00114-011-0853-5)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Minařík

Mgr. Martin Minařík (*1987) vystudoval zoologii obratlovců na PřF UK v Praze. Jako doktorand na katedře zoologie se v současné době věnuje studiu evoluce a morfogeneze hlavových struktur obratlovců, ve volném čase pak především herpetologii.

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...