Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Lesní stín v Polabí

 |  12. 1. 2012
 |  Vesmír 91, 7, 2012/1

Zalesněné Polabí, kde by se rolníci mohli při práci schovat před sluncem, si umí představit jen málokdo. Tuto starosídelní oblast začali naši předkové zemědělsky využívat velmi záhy po skončení viselského glaciálu (asi před 10 000 lety), a tak se předpokládalo, že na plný rozvoj lesa neměla příroda čas. Zajímavé skutečnosti však odhalil nedávný výzkum v ojedinělém archivu nivy potoka Dubanka, jihovýchodně od Pardubic. Analýza fosilizovaného pylu, rekonstrukce životního paleoprostředí zkamenělých plžů a uhlíkové datování pomohlo přiblížit vývoj krajiny posledních 10 000 let ve východním Polabí. Předpokládá se, že v raném holocénu dominovala krajině mokřadní společenstva, v atlantiku vytlačená ekosystémem lužního lesa (zhruba před 7700–5000 lety). V subboreálu (zhruba před 5000–2500 tisíci lety) pak postupně docházelo k dalšímu rozvoji lesních stanovišť a během subatlantiku (posledních 2500 let) se krajina začala postupně otevírat. Když v době bronzové a železné rapidně přibylo obyvatelstva a hospodářský tlak na krajinu se zvýšil, východní Polabí bylo stále poměrně hustě zalesněnou oblastí. Oblast tak mohla velmi dobře sloužit jako biogeografický koridor mezi karpatskými a západními druhy. Kdy přesně začala dominovat otevřená krajina, se asi hned tak nedozvíme, jisté ale je, že obyvatelé východního Polabí si ve stínu mohli odpočinout o několik tisíc let déle než jejich sousedé na západě. (Bulletin of Geosciences, 86/2, 283–300, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...