Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Záchrana chřástala okinawského

Mezidruhová transplantace primordiálních gonocytů
 |  10. 6. 2010
 |  Vesmír 89, 353, 2010/6

Na základě pozvání Takashiho Kuwany z Ústavu environmentálních studií v Tokiu se koncem ledna uskutečnilo na Okinawě setkání odborníků, kteří se zabývají výzkumem drůbežích germinálních buněk, tedy buněk, ze kterých vznikají gonády. Při otevřené diskusi, kterým směrem mohou být výsledky v uvedené oblasti uplatněny, nám T. Kuwana představil svůj projekt týkající se záchrany chřástala okinawského (Gallirallus okinawae). Jde o endemický druh, který je těsně před vyhynutím (v přírodě žije již jen několik stovek kusů). Chtěl by využít výsledky, které získal při přenosu primordiálních gonocytů mezi drůbežími jedinci. Tento model chce v blízké budoucnosti uplatnit právě při záchraně tohoto chřástala, kdy však půjde o mezidruhový přenos těchto buněk. Pokusí se izolovat zárodečné buňky z embrya chřástala, a pak je přenést do embrya slepice leghornky bílé. Pokud se to podaří, přenesené buňky umožní vznik gonádám po vzácném chřástalovi a po přirozeném páření se namnoží na přijatelný stav.

Chřástal okinawský je poměrně hlasitý pták, který žije ve skupinách v horských lesních oblastech Yambaru (v severní části Okinawy). Dříve byl několikrát spatřen i v nížinách, kde se obdělává půda. Vyskytuje se v hustém porostu, v oblastech se stojatou vodou. Tento chřástal v podstatě neumí létat, ale je velmi dobrý běžec. Většinu dne tráví pohybem po kořenech či větvích subtropických stromů, do otevřeného prostoru vychází pouze za koupelí do stojatých vod. Živí se ještěrkami, žábami, šneky a hmyzem. Tentýž pár se spolu páří celý život. Hnízda si chřástalové okinawští stavějí na zemi, z listí, trávy a větviček. Maximální snůška je 5 vajec. Samička je snáší na jaře, v květnu a červnu.

Mláďata se často stávají obětí agresivního jedovatého chřestýšovce habu (Trimeresurus flavoviridis), který je nebezpečný především v květnu, a to i pro místní obyvatele.

V roce 1986 byla populace tohoto chřástala odhadována na 1800 jedinců, v roce 2004 klesla na 720 jedinců. Současný stav je podle vyjádření T. Kuwany pouze několik stovek, ne více. Snižování počtu jedinců již v podstatě nelze zabránit ani přísnou ochranou, protože místo výskytu je narušeno zemědělstvím, silnicemi, přehradami apod. Největší problémy ale způsobila s osídlením ostrova spojená introdukce predátorů – koček, psů, a hlavně asijských promyk mungo neboli promyk indických (Herpestes edwardsii).

Chřástal okinawský je chráněn japonskou vládou, oblast je deklarována jako přírodní památka, a proto byla část ostrova Okinawa (oblast Yambaru) v roce 1996 vyhlášena jako národní park. V této oblasti se loví do pastí kočky i promyky, od roku 2009 se začalo s opravdovou záchranou chřástala.

Pomocí Institutu environmentálních studií vzniká základní síť malých šlechtitelských jednotek, kde bude možné detailněji studovat chování a zvyky tohoto vzácného ptáka. Základ chovu v první stanici tvoří celkem 10 jedinců. V jednom kotci v loňském roce samec chřástala pomáhal samičce stavět jednoduché hnízdo na zemi, část snesených vajec byla odebrána a přemístěna do inkubátoru, kde již bylo zahájeno studium základních zárodečných buněk vhodných pro přenos.

Při návštěvě nově vybudované chovné stanice, kam je jinak vstup přísně zakázán a která leží v oblasti, jež je v podstatě celá uzavřená, jsme měli možnost diskutovat danou problematiku přímo v odchovně. Chovatelé si stěžovali, že v této hornaté oblasti je plno jedovatých hadů, jimiž se živí promyka, která má právě však největší zásluhu na redukci tohoto chřástala.

Pokud se ukáže, že technologie mezidruhové transplantace primordiálních gonocytů bude fungovat a podaří se vymírajícího chřástala okinawského zachránit, půjde o prakticky použitelnou technologii, která ve svém důsledku obejde dodnes problematickou techniku klonování a přispěje k záchraně vzácných druhů ptáků. Pro naši malou výzkumnou skupinu je čest být u toho.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Pavel Trefil

Ing. Pavel Trefil, DrSc., (*1951) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. V akciové společnosti BIOPHARM, Výzkumném ústavu biofarmacie a veterinárních léčiv, a. s., vede výzkum týkající se transgenních modelů umožňujících studium geonomu drůbeže. Získané poznatky pak využívá pro vývoj nových typů vakcín.
Trefil Pavel

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...