Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Je bílá srst baribalů výhodou při lovu?

 |  6. 5. 2010
 |  Vesmír 89, 277, 2010/5

Ačkoli severoamerický medvěd baribal bývá většinou tmavě – často černě – zbarvený, známe i baribaly s bílou srstí. Ti se ale vyskytují pouze na několika lesnatých ostrovech u západního pobřeží Kanady, a i zde jejich počet dosahuje „jen“ 10–25 % zdejších baribalů (poddruh Ursus americanus kermodei). Už léta vrtá řadě badatelů hlavou, proč se bílé zbarvení udržuje, neboť se dá čekat, že se bílí jedinci snáze stanou kořistí jiných šelem (medvědů hnědých, vlků), nebo že si neuloví dost potravy. Udržení barvy se vysvětluje buď genetickým driftem (selekcí založenou na náhodě) v ostrovních podmínkách, nebo dokonce (podle vyprávění původních etnik) tím, že bílí baribalové jsou pozůstatkem medvědů, kteří žili v poslední době ledové v blízkosti ledovců. Jedno takové glaciální refugium už nejnovější molekulárně-fylogenetické výzkumy potvrdily, ovšem za bílým zbarvením může stát i jeho recesivní povaha (projeví se, jen když je zděděno zároveň od matky i otce) nebo třeba nové zjištění, že je to pro život baribalů výhodné. Bílá srst může být výhodou při lovu lososů během dne, protože ji – na rozdíl od typické tmavé srsti baribalů – lososi neodliší od rozbouřené bílé vody. Jak zjistili autoři studie, při nočním lovu měli tmaví i bílí baribalové stejné lovecké skóre, ve dne byli bílí o 30 % úspěšnější. Autoři tento předpoklad ověřili i pokusem s bílým a tmavým oblečením. Je zvláštní, že bílí baribalové nepřesunuli svou loveckou aktivitu právě mimo noc, ale jak autoři uvádějí, možná jen lovili někde jinde. Výzkum izotopů z medvědích chlupů také ukázal, že bílí baribalové jsou oproti tmavým vázanější právě na lov lososů. Vzhledem k propadu početních stavů lososů nevěstí toto zjištění bílým baribalům zrovna jistou budoucnost. (Biological Journal of the Linnean Society 98, 479–488, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...