Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

…aby sousedovi chcípla koza!

 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 216, 2009/4

Není to zřejmě jen české úsloví. Šest japonských vědců s jedním Angličanem z Cambridge (Science 323, 937–939, 2009) publikovalo článek s titulkem „Když váš zisk je moje bolest a vaše bolest je mým ziskem: nervové koreláty závisti a Schadenfreude“. Ten už v titulu naznačuje, že jde o všeobecný jev – pro Schadenfreude neexistuje anglické slovo, ale ani české. Jak jedním slovem přeložit „radost ze škody“ – tedy ze škody toho druhého? Vlastně ano – škodolibost. Že by to znali jen Němci, a nikoli Angličané? Co říkají japonští psychologové? „Často hodnotíme sebe i ty druhé na základě sociálního srovnání. Cítíme závist, když osoba, se kterou se porovnáváme, je v něčem lepší než my. „Schadenfreude“ cítíme, jestliže srovnávaná osoba selže, je neúspěšná. Srovnávací studie zobrazovací funkční magnetické rezonance (fMRI) skupin pokusných osob vzájemně porovnávajících svou úspěšnost ukázaly, že když je porovnávaná osoba výrazně úspěšnější, cítíme silnou závist a při tom na fMRI máme v přední části mozkové části zvané cingulum známky aktivace. V další studii se při silné „Schadenfreude“ (máme radost, že někdo selhal nebo je neúspěšný) objevily na fMRI známky aktivace v mozkové části zvané striatum. Tyto nálezy ukazují, že negativní emoce, závist a „Schadenfreude“, mají v našem mozku koreláty v aktivitě různých částí. Psychologické studie byly provedeny na zdravých dobrovolnících – 10 mužích a 9 ženách. Dalo by se to tedy testovat objektivní zobrazovací metodou mozku a podle toho třeba vybírat kandidáty na různé funkce. Ale k čemu by to bylo dobré, když už to stejně dávno víme – viz to úsloví o koze a nepřeložitelné německé slovo. Třeba by ten, kdo má zvláště silný sklon k „Schadenfreude“, neměl být v grantových komisích ani v komisích při konkurzech – ale našel by se někdo neškodolibý?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...