Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Ad Stromy obalené „pavučinou“

Vesmír 88, 535, 2009/9
 |  10. 12. 2009
 |  Vesmír 88, 765, 2009/12

Při listování Vesmírem (9/2009) jsem si všiml chybné odpovědi u dotazu čtenářů. Pod obrázkem na straně 535 je velmi podrobně popsaná bionomie vztyčnořitky lipové (Phalera bucephala), ale na obrázku je lípa postižená žírem bourovce březového (Eriogaster lanestris). Oba druhy mají natolik odlišnou bionomii a projevy žíru, že se domnívám, že determinace byla provedena takříkajíc bez fotky. Co je na celé fotografii tak typické? Je to typ žíru, protože bourovec březový většinou doslova sežere listí celé větve, někdy i celého stromu! Paradoxem je jeho druhové jméno, protože břízu téměř nepřijímá a živí se především lipami. Dalším charakteristickým znakem jsou zapředené pytle plné trusu. Tento jev je typický právě pro rod Eriogaster a žádný jiný druh motýla naší přírody to nedělá.

Bourovec březový má natolik zajímavý vývojový cyklus, že není na škodu jej zmínit. Dospělí motýli se totiž líhnou již velmi brzy na jaře, za ideálních podmínek (tedy dostatečné teploty) již koncem února, a v tuto dobu jde téměř o jediné noční motýly, které v přírodě můžeme potkat. Samci létají v noci krajinou a jsou pohlavními feromony lákáni k samičkám, jež sedí na kmenu hostitelské rostliny a na samečky čekají. Po kopulaci, která může trvat celý den, klade samička vajíčka na vrcholové části větví živné rostliny. Do těchto míst musí samička pomalu vylézt, je totiž nachystanými vajíčky příliš zatížená, a tudíž téměř neschopná letu. Nakladená vajíčka přikryje vrstvou chloupků, které si vyčeše ze zadečku. Po nakladení první snůšky vajíček je lehčí a může přelétat i na jiná místa. S prvním listím se líhnou housenky, které žijí gregarickým způsobem života, jak zmiňuje O. Nedvěd. Poslední larvální instar slézá na zem, kde se často kuklí hned u paty stromu, na němž se housenka vyvinula. Kuklí se ve velmi pevném kokonu, který lze při troše štěstí najít v hrabance pod stromy označenými „spředenými pytli“.

Jde o motýla charakteristického především pro podhůří, často jej nalézáme například na zmíněném Příbramsku, Českomoravské vysočině, Křivoklátsku, v Českém lese a jinde. V České republice má dva příbuzné: bource trnkového (E. catax) a bource cerového (E. rimicola). Oba tyto druhy jsou velmi vzácné v celé Evropě. Bourec trnkový se vyskytuje pouze na jižní a jihovýchodní Moravě a všechny plochy jeho výskytu jsou chráněny jako evropsky významné lokality (Natura 2000); bourovec cerový je v současnosti znám jen z několika málo míst nejjižnější Moravy. Bourovec trnkový a bourec cerový jsou v našich podmínkách považovány některými autory za druhy vázané na pařezinové hospodaření v listnatých lesích a jejich vazba na tento mizející typ hospodaření vedla téměř k jejich vyhynutí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie

O autorovi

Vladimír Hula

Ing. Vladimír Hula, Ph.D., (*1978) vystudoval aplikovanou a krajinnou ekologii na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. V tamním Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství se věnuje ekologii bezobratlých, především motýlů a pavouků.
Hula Vladimír

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...