Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Ekonomické souvislosti vědecké práce

Cyklotronová radiofarmaka
 |  13. 3. 2008
 |  Vesmír 87, 168, 2008/3

Po politických a ekonomických změnách roku 1989 byli vědečtí pracovníci konfrontováni s ekonomickými předpoklady své činnosti. Začali psát grantové žádosti a netrpělivě čekali na výsledky grantové soutěže. Už daleko méně bylo zvykem se zamýšlet nad možnými ekonomickými dopady vědecké práce.

V Ústavu jaderné fyziky AV ČR, kde provozujeme cyklotron U120M, se ekonomické souvislosti dostaly do popředí okamžitě. Přestože jaderní fyzikové provádějí na cyklotronu zajímavé experimenty s významnou mezinárodní účastí, bylo možné – i s podporou grantů – zajistit využití cyklotronu jen přibližně z jedné čtvrtiny. Bylo nám jasné, že nechat toto zařízení, v naší republice unikátní, zahálet po většinu roku by byla škoda. Proto jsme přikročili k výzkumu a vývoji radiofarmak a po úspěšném zaregistrování prvních z nich i k jejich výrobě a zásobování našich i zahraničních nemocnic. Radiofarmaka vyráběná na cyklotronu se používají nejčastěji pro diagnózu závažných onemocnění, kdežto radiofarmaka vyráběná na atomovém reaktoru k jejich léčbě. Poněvadž v řežském areálu jsou k dispozici dva reaktory, podílíme se také na výzkumu a vývoji terapeutických radiofarmak.

Výroba cyklotronových radiofarmak má některé zvláštnosti sovisející s krátkým poločasem rozpadu vyrobených iontů. Například nejčastěji používané radiofarmakum 18F-deoxyglucose má poločas rozpadu jenom 109 minut, to znamená, že při zásobování vzdálenějších nemocnic je třeba vyrobit větší množství radioaktivního izotopu 18F, kterým se značí molekuly glukózy. To se samozřejmě projeví i při výpočtech ceny přípravků. V současné době vyrábíme ještě dvě jiná radiofarmaka a připravujeme další.

Od letošního roku pracují ústavy Akademie věd ČR v režimu Veřejných výzkumných institucí, které si mohou zakládat dceřiné společnosti. Ty se budou zabývat výrobou a prodejem zboží, které vzniklo v důsledku úspěšného výzkumu a vývoje v mateřských ústavech.

K dalším úkolům vědeckých ústavů patří vytvářet podmínky pro vznik malých firem, které budou využívat výsledky výzkumu a vyvíjet vlastní výrobky. Samozřejmě jde zpravidla o špičkové technologie. Zejména krátce po vzniku těchto malých firem je pomoc zavedené vědecké instituce důležitá pro vytvoření infrastruktury malé firmy a její přežití.

Měli jsme štěstí, že krátce po roce 1989 se vrátili z úspěšné zahraniční pracovní cesty mladí fyzikové a chemici, kteří chtěli i na domácím pracovišti pokračovat ve svých výzkumech separace izotopů pomocí laserového paprsku a získané velmi čisté látky používat k výrobě léčiv. K tomu bylo zapotřebí zakoupit vhodný laser a vyčlenit nevelkou budovu, kde si mladí vědci vybudovali laboratoř, v níž se zabývali separací izotopů a holografií. Brzy se objevily první výsledky v podobě hologramů zobrazujících různá umělecká díla. Ukázalo se však, že skloubit práci v oblasti základního výzkumu s výrobou a prodejem hologramů bylo nemožné.

Proto se tato skupina rozhodla založit nevelkou firmu na výrobu hologramů pro záznam uměleckých děl a pro ochranu dokumentů a opustit Ústav jaderné fyziky AV ČR. Firma si počínala velmi dobře, stala se nositelem světových patentů, mimo jiné na holografické prášky, a dnes je součástí mezinárodní společnosti OPTAGLIO.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Rostislav Mach

Ing. Rostislav Mach, DrSc., (*1943) vystudoval jadernou fyziku na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, kandidátskou práci (CSc.) obhájil ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně (SÚJV) a doktorskou práci (DrSc.) na Matematicko-fyzikální fakultě UK. V Ústavu jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., v Řeži se zabývá zejména výzkumem a výrobou radiofarmak a dříve se věnoval také transmutací jaderných odpadů pomocí podkritických reaktorů. Přednáší rovněž na FJFI ČVUT. Zastupuje ČR v mezinárodních organizacích: SÚJV Dubna, Nuclear Energy Agency-OECD a dříve též Euratom.

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...