Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Tři vzpomínky

JUDr. Alena Čechová (21. 12. 1927 – 24. 8. 2005)
 |  10. 11. 2005
 |  Vesmír 84, 679, 2005/11

Kdo neznal Alenu Čechovou zblízka, většinou ani nevěděl, že je doktorkou práv. Doktorát složila na Právnické fakultě UK roku 1951, avšak vykonávat právnickou praxi založenou na třídním přístupu se jí příčilo. A tak pod vlivem manžela zabývajícího se biochemií začala v druhé polovině padesátých let překládat a psát články s tematikou přírodních věd a medicíny. Ty v šedesátých letech publikovala v různých periodikách, zejména v Kulturní tvorbě (mj. rozhovory s významnými vědci W. Heisenbergem, L. Landauem, prof. Kapicou ad.). V době pražského jara spolupracovala s časopisy Reportér, Zítřek, Doba. Od podzimu 1968 byla po čtrnáct let redaktorkou časopisu Věda a technika mládeži. Stála u zrodu soutěže Natura semper viva a přírodovědných olympiád pro středoškolskou mládež. Když se v Praze konal kosmonautický kongres, který navštívil Niel Armstrong, vedla tiskové středisko kongresu.

Za popularizaci československé vědy obdržela v šedesátých letech několik ocenění prezidia ČSAV. V r. 1973 jí velvyslanectví Polské republiky udělilo medaili za zásluhy o popularizaci díla Mikoláše Koperníka při příležitosti pětistého výročí jeho narození.

V osmdesátých a devadesátých letech spolupracovala s rozhlasem, zejména s Josefem Kleiblem, zakladatelem magazínu o vědě Meteor.

Její první článek ve Vesmíru vyšel r. 1957. Posledním (99. z podepsaných, protože se ve Vesmíru ještě najdou 4 krátké aktuality podepsané zkratkou -ač-) byla její vzpomínka na Bohumila Bílka, výkonného redaktora Vesmíru z let 1963–1968, kdy sláva tohoto časopisu kulminovala. Překládala rovněž z angličtiny a němčiny. Kromě jiného:

  • Herbert Schrader: Osmý den stvoření, Odeon 1967
  • Peter Farb: Ekologie, Mladá fronta 1977, edice Time-Life
  • Frits W. Went: Rostliny, Mladá fronta 1979, edice Time-Life
  • Erik P. Eckholm: Na co lidé umírají, Mladá fronta 1981
  • R. Leakey, R. Lewin: Lidé od jezera, Mladá fronta 1984
  • Oliver Sacks: Muž, který si spletl manželku s kloboukem, Mladá fronta 1993
  • Oliver Sacks: Antropoložka z Marsu, Mladá fronta 1997
  • Steven N. Austad: Proč stárneme, Mladá fronta 1999
  • Kevin Warwick: Úsvit robotů, soumrak lidstva, Vesmír 1999
  • George Klein: Ateista a svaté město a jiné eseje (s Miroslavem Holubem), Makropulos 1999
  • James Le Fanu: Vzestup a pád moderní medicíny, Academia 2001

Na Alenu Čechovou vzpomínám jako na moudrého člověka, jenž měl přečteny ty, „kteří se za každého režimu krčili v první řadě“, aby se po reformě či revoluci opět hlásili mezi „bojovníky za lepší příští“.

Ivan Boháček, redakce Vesmíru


Už v začátcích spolupráce s dr. Alenou Čechovou v pořadu Meteor (počátkem sedmdesátých let) jsem si všiml, že není vdaná jen za muže Milana, ale i za jeho práci vědce. Její pořady svědčily o hluboké znalosti tématu, včetně podstaty vědecké práce a také o hlubokém autorském zaujetí. Proto snad ze všech novinářů píšících o vědě znala nejlépe tehdejší lesk i bídu našich vědeckých pracovišť – a přesto, anebo právě proto? – dokázala do svých textů kultivovanou a poutavou formou vložit přesvědčivý étos vědecké práce.

Měla velice ráda mladé lidi, a tak téměř vždy se s ní bylo možné setkat tam, kde byl „vědecký potěr“ v činnosti. Třeba na závěrečných kolech přírodovědecké středoškolské soutěže Natura Semper viva. Říkávala, že je to její „otvírání studánek“. Myslím, že pro tu soutěž i pro řadu jejích účastníků udělala mnoho. Vysoko nad průměr běžných povinností. Nesnášela bezpráví a bezostyšnou hloupost. Trvale s nimi sváděla zápas s vědomím, že stejně bude zase poražena, ale že jinak nemůže.

Za víc než dvě desítky let spolupráce připravila několik set větších i menších rozhlasových pořadů nebo příspěvků. A to je docela velký lán dobré a veskrze užitečné práce.

PhDr. Josef Kleibl, zakladatel a exredaktor rozhlasového pořadu Meteor


Když jsem přišel do redakce Vědy a techniky mládeži, nebyla Alena Čechová ani redaktorkou, ani členkou redakční rady, ale slovy jedné tehdejší redaktorky „váženou dámou patřící k VTM“. Byla tenkrát dost zaměstnána svou spoluprací s rozhlasem, nicméně i pro svůj bývalý časopis čas od času něco stvořila. Její pečlivost a erudice byly udivující, její znalosti vysoce přesahovaly běžné zvyklosti – míval jsem s ní časté a dlouhé spory o to, jak moc odborná (z jejího pohledu jak nepřesná a málo fundovaná) může být popularizace vědy a techniky, aby zůstala popularizací… Ač věkem ne až tolik vzdáleni, měla ke mně tak trochu mateřský vztah. Později jsem se u ní občas stavoval doma. Měla velké trápení se svým astmatem. Vzpomínám na ni především jako na úžasného člověka.

Karel Soukup šéfredaktor VTM v letech 1984–1993

Ke stažení

O autorech

Ivan Boháček

Josef Kleibl

Karel Soukup

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...