Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Česká stezka

Ad Vesmír 82, 686–687, 2003/12
 |  15. 3. 2004
 |  Vesmír 83, 126, 2004/3

Reaguji na barevnou dvoustranu „Staré stezky“, na níž je popsána síť středověkých cest. Vím, že jde o drobnost, ale domnívám se (dočetl jsem se to v jiných pramenech), že Česká stezka nevedla přes Pardubice, nýbrž přes Chrudim. To ostatně potvrzuje i jiná mapka na straně 709 a částečně se to dá i odhadnout ze současné silniční sítě. Na místě dnešní Chrudimě už někdy od konce desátého století existovalo hradiště (v roce 1055 zde zemřel kníže Břetislav při tažení do Uher), jež se později stalo střediskem přemyslovské správy. Z něj se poté vydělil královský hrad, okolo nějž Přemysl Otakar II. v polovině 13. století založil město. Chrudim se brzy stala věnným městem českých královen a střediskem stejnojmenného kraje. Pardubice naproti tomu vznikly až později (během třináctého století zde existovala osada, ve čtrnáctém byla povýšena na město) a rozkvět zaznamenaly až za renezance. Skutečný rozkvět, který z Pardubic v současnosti učinil krajské město, přišel však až v devatenáctém století v souvislosti se stavbou železnice. Původní středisko kraje (jenž v posledním období víceméně odpovídal současnému Pardubickému), Chrudim, přerostly až na počátku dvacátého století. Proto už z logiky věci vyplývá, že původní Česká stezka skutečně vedla přes Chrudim.

Jan Švadlenka, Chrudim

Odpověď:

Autorem rekonstrukce České stezky z velkomoravského období (s. 686–687) je R. Květ; podle něj nejstarší trasa stezky vedla zmíněnými místy po březích Loučné a Labe ještě před vznikem měst). Autorem rekonstrukce z období přemyslovského státu je J. Žemlička (s. 709). R. Květ ve své knize „Duše krajiny“ (Academia, Praha 2003) uvádí obě verze a zmiňuje, že J. Žemlička již přihlíží k přemyslovským správním centrům, která byla na nejstarší dálkové trasy, jdoucí podél vody, navázána novými stezkami. Za upozornění děkuji, vysvětlení v tabulce chybělo.

Pavla Loucká

Ke stažení

O autorech

Pavla Loucká

Jan Švadlenka

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...