Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Zeptali jsme se doc. RNDr. Jitky Forstové, CSc., z Přírodovědecké fakulty UK v Praze

 |  19. 1. 2004
 |  Vesmír 83, 52, 2004/1

Vesmír: Doba, kdy studium biologie patřilo tak trochu k luxusu a neslo studentům – pošetilým nadšencům – jen omezené vyhlídky na obživu, již je minulostí. Možná je to dnes obráceně, a přesto vysoké školy biologického zaměření školí méně studentů, než je žádoucí. Co nového na tomto poli nabízí Přírodovědecká fakulta? Můžete odhadnout, jak a kterým směrem se budou vyvíjet „společenské objednávky“ biologických oborů?

JF: Druhou polovinu 20. století lze označit jako věk počítačových technologií a věk molekulárněbiologický. Bez biologů si dnes řadu oborů lidské činnosti – zemědělství, kosmický výzkum, soudnictví, ochranu životního prostředí, a zejména lékařství – neumíme představit. Pokrok v poznání základů nemocí činí z biologů nepostradatelné partnery lékařů.

Rozvoj molekulárněbiologických technik přinesl nové možnosti především ve dvou oblastech: lidském zdraví a ochraně přírody. Vzpomeňme otevírající se možnost náhrady některých lidských orgánů kultivací a indukcí diferenciace kmenových buněk, možnosti genové terapie, rutinní prenatální DNA-diagnostiku nebo genově manipulované mikroorganizmy, které degradují toxické látky hromaděné lidskou činností v přírodě. Všechny tyto oblasti vyžadují vzdělané odborníky a poptávka po takto vzdělaných absolventech naší fakulty už řadu let převažuje nad nabídkou.

Proto naše fakulta přichází od školního roku 2004/2005 s novým bakalářským studijním oborem Molekulární biologie a biochemie organizmů, který je koncipován tak, aby za tři roky bakalářského studia a další dva roky navazujícího studia magisterského výuku v molekulárněbiologických disciplínách výrazněji zkvalitnil. Tento program vychází vstříc všem, kteří vidí budoucnost v kombinaci biologických disciplín (molekulární a buněčné biologie, imunologie, fyziologie, mikrobiologie, virologie, parazitologie a dalších) s chemií, biochemií, matematikou či informatikou a kteří mají zájem o práci v laboratoři. Zároveň si každý může studijní program „ušít přímo na tělo“ a studium si rozšířit i o předměty z jiných fakult, např. z Fakulty matematicko-fyzikální.

Absolvent bakalářského studia se uplatní ve vědecko-výzkumných laboratořích jak základního, tak aplikovaného výzkumu a také v laboratořích zdravotnických zařízení, zemědělských, potravinářských a chemických podniků. Další možnosti uplatnění jsou v institucích státní správy, kde se klade požadavek na zvládnutí složité přístrojové techniky (útvary ochrany přírody, monitoring GMO, hygienické stanice). Po skončení bakalářského studia lze pokračovat v magisterském studiu na jiné vysoké škole doma i v zahraničí, ale také v kterémkoliv biologickém magisterském studijním programu na Přírodovědecké fakultě, kde nabízíme více než 15 oborů zahrnujících celou šíři současné biologie.

O tomto programu informujeme na webových stránkách fakulty (www.natur.cuni.cz) v sekci Student, pod položkou Molekulární biologie a biochemie organizmů. S konkrétními dotazy se můžete obrátit na e-mailovou adresu: mol-bio@natur.cuni.cz. Další informace jsou na twinsen.natur.cuni.cz/1.pdf v oddíle Studium, Studijní plány nově akreditovaných oborů 2003/2004.

/Za Vesmír se ptal Stanislav Vaněk/

Ke stažení

O autorech

Jitka Forstová

Stanislav Vaněk

Doporučujeme

Genová terapie ALS : jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS : jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...