Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Co se děje se samčími mitochondriemi?

 |  5. 2. 2000
 |  Vesmír 79, 116, 2000/2

Všichni asi znáte poučku: „Mitochondrie se dědí výhradně po matce“. Tento fakt býval vysvětlován tím, že samčí mitochondrie zůstávají po oplození uvězněny ve spermii a do cytoplazmy vajíčka vůbec nevstupují. Ukázalo se však, že věc se má trochu jinak. Úspěšná spermie, po tom, co splyne s vajíčkem, předává do jeho cytoplazmy nejen své jádro, ale i své mitochondrie, které jsou tím ovšem odsouzeny ke zničení. Ve vajíčku jsou totiž samčí mitochondrie označeny speciálním proteinem ubikvitinem, jenž jim slouží jako jízdenka do zvláštních organel, proteazomů, které štěpí všechny proteiny, co se do nich dostanou (viz Vesmír 75, 250, 1996/5 a Vesmír 74, 554, 1995/10). Tak jsou do třetího rozdělení oplozeného vajíčka zlikvidovány všechny otcovy mitochondrie. Úplně stejně se buňky našeho těla zbavují také starých či špatně utvořených proteinů. Do určité míry jsou samčí mitochondrie ubikvitinizovány už v samčích pohlavních orgánech, tam jsou ale tyto jejich značky pečlivě kryty disulfidovými vazbami. Teprve když mitochondrie jakožto továrny na výrobu energie odvedou svou práci, tj. zajistí, aby spermie dopravila svůj genetický materiál do vajíčka, můžou být v cíli své cesty zničeny. V určitých případech se však samčím mitochondriím daří samičí destruktivní mašinerii unikat. U mezidruhových kříženců (domestikovaná kráva-gaur indický, myší hybridi) se ukázalo, že samčí mitochondrie nejsou ve vajíčku „ubikvitinizovány“ a přežívají i po třetím buněčném dělení. To by mohl být jeden z mechanizmů přispívajících k udržování mezidruhových reprodukčních bariér. (Nature 402, 371, 1999)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Storchová

Radka Storchová, Ph.D., (*1979) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na katedře zoologie Přf UK a na Arizonské univerzitě v Tucsonu se zabývá genetickými mechanizmy speciace u ptáků.

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...