Aktuální číslo:

2024/5

Téma měsíce:

Čas

Obálka čísla

Kosmetická psychofarmakologie

 |  5. 7. 1994
 |  Vesmír 73, 416, 1994/7

Američané mají novou módu: 5 milionů jich užívá a ročně utratí miliardu dolarů za nový psychofarmakologický přípravek, fluoxetin. Vyšla o něm dokonce kniha: Psychiatr Peter Kramer v “Listening to Prozac“ (Prozac je obchodní jméno fluoxetinu) zdůvodňuje úspěšnost fluoxetinu pro zlepšování lidské nálady. Sám výrobce je zdrženlivější, ale Kramerova kniha se stala bestsellerem. Připisuje fluoxetinu „transformační schopnosti“, tvrdí, že „mění osobnost“ a že člověku v rozladění „pomáhá pochopit sebe sama“. Fluoxetin je ovšem účinným lékem na deprese – tedy v rukou psychiatra. Také o jeho mechanizmu účinku se dosti ví – souvisí to se serotoninovými receptory. Kdysi byl u nás oblíbeným vylepšovačem nálady Meprobamát, pak jsme záviděli Američanům zklidňovadla Valium a Librium, dokonce máme i náš Diazepam a Rohypnol – i když je pojišťovna nehradí – nakonec se ale ukázalo, že jsou návykové a jejich užívání déle než 5 dní nesvědčí o dobré lékařské praxi. Stejně je tomu s fluoxetinem. Jsou zprávy o tom, že navozuje sebevražedné myšlenky. Lancet (343: 865, 1994) srovnává fluoxetin s úvahami Aldouse Huxleye o potřebě drogou zlepšovat lidské pocity a nálady. Čtenář si třeba vzpomene na „somu“ z “Konce civilizace“ (Brave new world), ta udržovala pokojnými občany, kterým byla „přidělena“ nižší společenská kasta. A tak nepochybně móda fluoxetinu pomine, doufejme že bez velkých škod na zdraví. Lancet uzavírá: „A tak místo toho, abychom si uvědomili, že jsou situace opravňující pocity viny, výčitek svědomí, hanby, úzkosti nebo bezpráví, budeme tyto pocity jako nepříjemné příznaky léčit drogou?“ Máme si psychofarmaky navozovat necitlivost na konflikty místo toho, abychom jim čelili a spíše se pokusili pochopit, co je špatné v našem způsobu života? Určitě ne: patrně se brzy přijde na to, že fluoxetin jako droga je návykový a škodí.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Divocí kopytníci pečují o krajinu

Josef Matyáš  |  6. 5. 2024
Zubr, pratur a divoký kůň dokážou výborně udržovat rozsáhlé plochy krajiny. Vyplývá to z aktualizovaného dokumentu Metodika přirozené pastvy...
Relativistický čas – čas našeho světa

Relativistický čas – čas našeho světa

Pavel Krtouš  |  6. 5. 2024
„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...
Čas na poslední kafe

Čas na poslední kafe uzamčeno

Tomáš Knedlík  |  6. 5. 2024
Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...