Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Živly a elementy

 |  5. 12. 1998
 |  Vesmír 77, 710, 1998/12

V roce 1986 se ve výstavní síni Atria na Žižkově konala společná výstava Huga Demartiniho a Pavla Nešlehy nazvaná „Objekty“. Hugo Demartini, jeden z čelných představitelů konstruktivních tendencí v českém umění, tam vystavoval šest sádrových objektů – trosek a ruin nějakých staveb, z nichž zbyly jen stopy základového zdiva. Řekli bychom pozůstatky zřícených konstrukcí, tedy spíše něco dekonstruktivistického než konstruktivistického. Pavel Nešleha, významný představitel jiného proudu českého malířství, proudu symbolicko-imaginativního či fantazijního (představeného v r. 1967 na výstavě „Fantazijní aspekty současného českého umění“ ve Špálově galerii), vystavoval šest obrazů-objektů vesměs s tématem živlů. Čtyři z nich byly současně s tématem dveří, rozevřených či vyvrácených, jimiž živly bouřlivě pronikají: chodba zaplavená bahnem se stopami po holinkách, vodní spoušť vpadající dveřmi a smetávající a ničící vše, co jí přijde do cesty, dveře vyvrácené vichrem... Tři objekty byly trojrozměrné: dvoje rozražené skutečné dveře, jedny s iluzivní malbou turbulentního proudění vodní záplavy, druhé rozevřené, ale držené tyčí-závorou, jimiž proniká mrazivý vzduch noci prozářené patrně měsíčním svitem. Lze to interpretovat různě: věčným zmarem a rozkladem, ozvěnou symboliky trosek a ruin v romantizmu, znechucením dobou sedmdesátých let (obdobím „příšerného příšeří“, jak tomu tehdy Pavel Nešleha s přáteli říkal), ale i nadějnou symbolikou věčného návratu, obnovy, znovuzrození, povstávání z chaosu.

Čeština má krásné slovo živly pro to, čemu se v jiných jazycích říká elementy. A protiklad slov živel – element téměř ztělesňuje dva zásadně odlišné přístupy ke světu. Původ slova „element“ je temný, možná je to prostě L, M, N, tři písmena, jimiž začínala (druhá část?) staré latinské abecedy; tak jako jsou slova složena z písmen, „elementárních“ jednotek, tak je svět složen z prvopočátků, prvků, „elementů“. Různí se jen názory na to, kolik jich je: u předsokratiků stačil jeden (první jednotná teorie všeho), u Aristotela to byly čtyři, o dva tisíce let později se jich napočítalo už přes stovku, ale když se sestoupilo na subatomární úroveň, bylo jich opět jen pár, a možná se skončí zase u jednoho (až budeme mít jednotnou teorii všeho). V žádném případě u nich však nelze mluvit o životě, ten z nich vznikne, až když je jich moc a jsou vysoce organizované, jak se říkávalo a říká. Čeština na to šla z opačného konce. Slovo „živel“ znamenalo ve staročeštině živého tvora, živočicha. U Jungmanna je ale ku podivu (aspoň mému) živel definován jako „jednoduché částečky materie, kteréž se rozložiti a rozděliti více nedají“ a uvádí dokonce živloměřictví, což „jest částka lučby zkumné jednající o srovnání míry, v které se živlové a jejich polučeniny slučují“. Kdy a jak živly přišly v češtině o život, nevím. Rozhodně ale nebyly tehdy ještě živelné: obviňování živlů ze živelnosti a z pohrom (a tedy jejich obživení) muselo v češtině nastat až daleko později, patrně až když se začalo zkoušet živlům poroučet.

Nešleha pokládá období s tématy čtyř živlů za ukončené. Myslím si však, že živly ve svých obrazech neopustil (a živly neopustily jeho). Živly totiž jsou vždy vyjádřením touhy po nalezení něčeho podstatného, něčeho v základech – a to nejen v neživé přírodě, ale především v duši člověka. Jsou to živé symboly, které po nás chtějí, abychom o nich vyprávěli a abychom je vykládali nebo malovali. Jsou branami ke světu i lidem, především však k tomu, abychom rozuměli sami sobě. 1)

Obrázky

Poznámky

1) Pozn. red.: Odstavec o slově živel nutno chápat jako asociace nad Nešlehovými obrazy a Jungmannovým slovníkem.

PES

Pes kluše kam chce po ulici

a vidí skutečnost

a věci které vidí

jsou větší než on sám

a věci které vidí

jsou jeho skutečnost

Opilci ve dveřích

Měsíce na stromech

Pes kluše kam chce přes ulici

a věci které vidí

jsou menší než on sám

Ryby na novinách

Mravenci v děrách

Kuřata v oknech Čínské čtvrti

s hlavami o blok dál

Pes kluše kam chce po ulici

a věci které větří

páchnou tak trochu jako on sám

Pes kluše kam chce po ulici

kolem louží kolem malých dětí

kolem koček kolem doutníků

kolem heren kolem strážníků

Nemá nic proti policajtům

Neví jenom co s nimi

a tak je nechá běží dál

...

Pes kluše kam chce po ulici

a má vlastní psí život který žije

na který myslí

o kterém medituje

všeho se dotkne všechno očichá všechno přezkouší

všechno vyšetří

bez výhody křivého svědectví

ten skutečný realista

se skutečným příběhem k vyprávění

se skutečným ocasem jímž to vypráví

skutečný živý

štěkající

demokratický pes

zabývající se skutečně

svobodným podnikáním

který má co říct

o ontologii

má co říci

o skutečnosti

a jak ji vidět

a jak ji slyšet

s hlavou trochu na stranu

...

Lawrence Ferlinghetti, úryvky z básně ze sbírky Lunapark v hlavě (Poselství slov), nakladatelství Cylindr, Hradec Králové 1998, s.130-132, přeložil Jan Zábrana

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Jiří Fiala

Doc. RNDr. Jiří Fiala (*1939–2012) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Zabývá se filozofií matematiky a logiky. Přednáší analytickou filozofii a epistemologii na Západočeské univerzitě. Zde také vydal tři čítanky textů analytických filozofů. Kromě jiných textů přeložil řadu knih, například Karl Popper: Logika vědeckého bádání, Paul K. Feyerabend: Rozprava proti metodě, B. Mandelbrot: Fraktály, René Descartes: Regulae ad directionem ingenii – Pravidla pro vedení rozumu.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...