mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Citační index

 |  5. 11. 1998
 |  Vesmír 77, 605, 1998/11

Citační index nebo též „faktor dopadu“ (impact factor) bývá často přeceňován a zneužívan ke složitým výpočtům hodnotícím vědecký výkon jednotlivců i kolektivů. V lékařských oborech mají nejvyšší citační index lékařské týdeníky, které zveřejňují výsledky klinických studií, a nikoli časopisy publikující nejkvalitnější vědecké články. Publikovaných poznatků v praktické chirurgii či dermatologii se okamžitě ujmou praktikující lékaři, kteří své výsledky opět publikují. V základních vědeckých studiích se však zpravidla neřeší otázky, které by byly využitelné ihned. Navazující studie se objevují až za čas, a tak ohlasy přicházejí později než v dvouleté lhůtě, do kdy se citace započítávají (viz Akademický bulletin 4/97, s. I–III na příloze). Někteří recenzenti grantových návrhů dávají přednost „skutečnému dopadu“ neboli počtu citací navrhovatelových článků před „možným dopadem“, tedy citačním indexem časopisu.

Přední lékařské časopisy dostávají mnohem víc rukopisů, než mohou zveřejnit. Některé články odmítne redakční rada ihned, ostatní se pošlou recenzentům. Např. v časopise Lancet se autor o zamítnutí bez recenze dozví do 14 dní a po nepříznivé recenzi do 2 měsíců. Průměrná doba od doručení rukopisu do zveřejnění pak byla r. 1996 asi 70 dní pro klinické práce a 86 dní pro práce vědecké. Mnohé redakce vyžadují od recenzentů dvojí připomínky k rukopisu: určené pro autora a určené pouze pro redakci. U těch prvních se dbá na takovou formu, aby se autor neurazil, ale poučil se pro příští spisování. Pokusy s úplně anonymním recenzním řízením, kdy recenzent nezná ani autory, ani jejich pracoviště, ve většině průzkumů nepřinesly významné zlepšení kvality recenzí. Praxe ukazuje, že přednostně jsou zveřejňovány práce uvádějící více grantů nebo sponzorů.

Snaha publikovat v předních lékařských časopisech USA stále roste, počty zveřejněných článků se za 20 let (od 1972 do 1992) zvýšily na více než dvojnásobek. Procento přijatých článků od autorů, jejichž mateřským jazykem není angličtina, je však jen poloviční oproti autorům z anglofonních zemí. Američané připouštějí, že důvodem je nejen horší angličtina a nižší vědecká úroveň příspěvků, ale i rezervovanost recenzentů vůči některým zemím. Svou roli hraje také snaha publikovat nejlepší příspěvky doma (současná česká praxe je ovšem právě opačná).

V některých zemích se nesrovnatelně více než u nás publikují informace o klinických a vědeckých novinkách v denním tisku. Například původní sdělení zveřejněná během půl roku v British Medical Journal se odrazila ve 348 novinových článcích. Mnohé lékařské časopisy ovšem novinářům pomáhají dodáváním výtahů pro tisk (press release), upravených zkušenými popularizátory.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bibliometrie

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...